Obraz sametové revoluce v české próze

Abstract

Práce je analýzou a porovnáním zobrazení sametové revoluce v osmi českých prózách: Boučkové Krákorám a Indiánském běhu, Hrabalově Listopadovém uragánu, Klímově Čekání na tmu, čekání na světlo, Třešňákově Klíč je pod rohožkou, Putnově Knize Kraft a Hájíčkových Dobrodruzích hlavního proudu. Vybrané texty se liší nejen žánrově (Krákorám a Indiánský běh jsou novely, Listopadový uragán je psán formou dopisu, Čekání na tmu, čekání na světlo a Klíč je pod rohožkou jsou romány, Kniha Kraft je vývojovým románem - ale události následující bezprostředně po demonstraci 17. listopadu jsou popsány formou deníkového záznamu -, Samet a pára představuje reportážní prózu), ale také způsobem prezentace této historické události. Za povšimnutí stojí jak typologie hlavních hrdinů - vlastně jen Putnův hrdina se plně angažoval v revolučním dění -, tak také prostor (hlavním dějištěm je Václavské náměstí, které musí Novák svému americkému publiku představit) nebo čas (u Putny najdeme deníkový záznam, u Třešňáka funguje retrospektiva - o událostech 17. listopadu diskutují hrdinové až den poté). Na základě 20 distinktivních rysů (vnitřní/vnější perspektiva, ironie, patos, hrdina aktivní/pasivní účastník revolučního dění, atd.) jsou ukázány rozdíly a shody.

The essay analyses and compares representations of the historical event that was a very important turning point in Czech history - the Velvet revolution - in the prose-fiction. It deals with 8 texts: Tereza Boučková - Krákorám, Indiánský běh; Bohumil Hrabal - Listopadový uragán; Ivan Klíma - Čekání na tmu, čekání na světlo; Vlastimil Třešňák - Klíč je pod rohožkou; Martin C. Putna - Kniha Kraft and Jiří Hájíček - Dobrodruzi hlavního proudu. The comparison is based on 20 distinctive features such as the inner/outer perspective, irony, pathos, euphoria, solidarity, the revolution as a starting point/end point of the story, the hero is active/passive in the revolutionary events etc. The essay occupies as well with the emblems that are connected with the events of the 17th of November 1989, the day when the Velvet revolution started, and it is also analysed how the most important personality of the Velvet revolution - Václav Havel - is in these texts represented.