Sociologické a psychologické příčiny nepoměrného zastoupení žen v řídících funkcích

Abstract

Problematika genderu a genderově zaměřené studie se staly především v českých podmínkách1 poměrně mladou, ale sílící snahou o řešení otázek spojených s postavením, uplatněním a vzájemnými vztahy žen a mužů, které se v důsledku radikálních změn v sociální a ekonomické oblasti staly "nutně neodkladnými"(viz bod 2.5). Ve světové ekonomice představují ženy přes čtyřicet procent všech pracovních sil, ve vrcholovém managementu jsou ale zastoupeny pouze třemi procenty. Česká republika patří sice k zemím s vyšším zastoupením žen v řídících funkcích - za posledních deset let podíl žen na těchto pozicích narostl o dvacet sedm procent a ženy u nás tvoří třetinu vedoucích a řídících pracovníků (viz Příloha), ale jen málo z nich zastává skutečně vrcholové pozice (Koubová, 2005, s. 2). Podnětem k napsání této diplomové práce bylo vědomí "nevyváženosti" mezi změnami, jež se odehrávají v pojetí ženských rolí, jejich akceptací společností a vytvářením nových podmínek, které slovy Pierra Bourdieu (2000, s. 83) ll ve s ku tečnosti jen maskují, že vzájemné postavení mužů a žen zůstává stejné, pokrok, jehož ženy dosáhly jak v oblasti práce, tak ve vzdělávání by neměl zakrývat, že pokroku dosahují zároveň i muži, takže je to jako při handicapovaném běhu, struktura vzdáleností se nemění".