Hlavní tendence ve vývoji německého politického dramatu s důrazem na současné drama

Abstract

Ve své disertační práci analyzuje současné politické drama v Německu a zároveň reflektuji proměny politického dramatu (a divadla) v německém prostředí od 20. let 20. století, kdy tento fenomén vzniká. Pojem politické divadlo (politisches Theater) je však problematické vymezit. V předkládané práci rozumím pojmy politické drama / divadlo - mj. v intencích Pavisovy a Lehmannovy definice - takové, které v užším smyslu navazují na angažované apelativní levicově (antikapitalisticky) orientované divadlo v linii piscatorovsko-brechtovské a zároveň je chápu v širším smyslu jako drama / divadlo společensko-kritické, tj. týkající se problémů dnešní "polis" (obce, státu). V současné německé politické dramatice lze vysledovat obě naznačené tendence. Na první linii (apelativní) navazují svojí tvorbou především dramatici a režiséři Falk Richter a René Pollesch, na druhou (společensko-kritickou) Dea Loher, Marius von Mayenburg, Theresia Walser či Felicia Zeller.

In my thesis, I analyse the current German political drama. However, the term political drama or theatre is difficult to define in general. In my work, I understand the concepts of political drama / theatre in the narrower sense, follow the engaged, appellative, left-wing (anti-capitalist) oriented the- atre of E. Piscator and Brecht, and at the same, in the broader sense, as socio-critical drama / theatre, i.e. relating to the problems of today's "polis" (city, state) and following mainly the tradition of new German and Austrian folk plays. In contemporary German political drama, the two trends outlined in the introduction can be traced. In their works, the first line (left-wing appellative) is followed mainly by playwrights and directors F. Richter and R. Pollesch, the other line (socio-critical) by D. Loher, O. Bukowski, T. Walser, or M. von Mayenburg.