Dělníci autorského práva. Agentura DILIA v období tzv. normalizace ve vzpomínkách tehdejších zaměstnanců

Abstract

Ve své práci bych chtěla představit Dilii, divadelní a literární agenturu, v době tzv. normalizace z perspektivy jejích řadových zaměstnanců. Nejdříve se pokusím především na základě dostupných dokumentů zmapovat historii agentury z pohledu organizačního od jejího počátku v roce 1949 až do roku 1990, kdy došlo k převratným změnám ve společnosti. Poté popíši organizační strukturu a činnost jednotlivých pracovišť a vrátím se znovu k historii, tentokrát optikou historických událostí především doby tzv. normalizace. Tyto události dám do souvislosti s tím, jak se ve vedení agentury střídali její ředitelé. Na pozadí doby budu zjišťovat, jak bývalí zaměstnanci vzpomínají na svůj každodenní život, pracovní i soukromý, na nucené členství ve společenských organizacích, a jak tuto dobu ze své dnešní pozice hodnotí.

In this thesis, I present Dilia, the Theater and Literary Agency, at the time of so-called normalization from the perspective of its employees. On the basis of available documentation, the organization's history from the beginning of 1949 until 1990 (a time of revolutionary societal changes) is mapped. Then I describe the organizational structure and different scope of work of each department and afterwards I turn back to the history again, this time with the focus on historical events, especially during the time of so-called normalization. I present the events as they were related to corresponding changes in directorship. In this thesis, I discover on the background of the era how the former employees recall their everyday life. I recall the employees' recollections of everyday life, working and private, in the context of the era. These recollections include forced membership in social organizations. Ultimately, they assess their their lives the vantage of today.