Mincovnictví v Justiniánově době
The coinage in the period of Iustinian
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/10498Identifikátory
SIS: 51968
Kolekce
- Kvalifikační práce [23776]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Ondřejová, Iva
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Klasická archeologie
Katedra / ústav / klinika
Ústav pro klasickou archeologii
Datum obhajoby
25. 6. 2007
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Cílem této práce je nastínit vývoj mincovníctví a změny na mincovních vyobrazeních v období vlády císaře Justiniána I, tedy období, které se ještě aktivně hlásí k odkazu antiky, ale většinou soudobých historiků je pokládáno již za počátek středověku. Mou hlavní snahou bylo postihnout změny, ke kterým v mincovnictví v této době došlo, a to především změny v ikonografii. Chtěla jsem popsat prvky, kterými Justiniánovy mince navazují na pozdně nmskou tradici, a také charakterizovat ty motivy, které již není v žádném pnpadě možné považovat za antické. Císař Justinián se aktivně hlásil k odkazu římského impéria a jeho mateřským jazykem byla zřejmě latina. Na druhé straně to byl křesťanský panovník, pro kterého se spíše než imperátor hodí označení autokrátor. Byl to císař, který se nezajímal o antickou filozofii, uzavřel Platónovu Akademii, zabýval se teologickými otázkami a nechal kodifikovat nmské právo. Byzantská říše byla ve své době chápána jako pokračovatel říše římské. Označení "Byzanc" bylo formulováno teprve humanisty a samotní "byzantinci" sami sebe označovali jako Romaioi. Ačkoli řečtina byla jazykem lidových vrstev, na úřadech a ve vojsku v raném období Byzance stále ještě byla hlavním jazykem latina. K naprosté převaze řečtiny došlo až v 7. století. Samozřejmě je také otázkou, do jakého období je...