Měření agheze oligoesterových nosičů

Abstract

1. ABSTRAKT V diplomové práci byly studovány adhezivní a reologické vlastnosti větvených terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, glykolové a mannitolu (resp.dipentaerythritolu). Na Materiálovém testovacím stroji Zwick/Roell T1-FR050TH.A1 byla měřena síla Fmax v jednotkách Newton potřebná k odtržení vzorku od podkladu jako míra adhezivních vlastností oligoesterů. Dynamické viskozity těchto materiálů byly měřeny digitálním viskozimetrem Brookfield DV- R s využitím adaptéru pro malé množství vzorků. Výsledky prokázaly, že adhezivita větvených oligoesterů byla v porovnání s hydrogely karbomerů nebo methylcelulosy vyšší, nebo aspoň srovnatelná. Fmax se zvyšovala spolu s rostoucí kontaktní silou i s dobou kontaktu téměř u všech vzorků. Fmax byla také významně vyšší při vyšší rychlosti odtržení. Dynamická viskozita polymerů klesala s rostoucí koncentrací větvící složky v molekule. Inkorporací léčiva se u oligoesterů 3M a 5M viskozita snížila, u ostatních vzorků se zvýšila. Nabobtnáním polymerů viskozita řádově klesla.

The aim of this graduation theses was to study the adhesiveness of branched oligoesters under various testing conditions using Material testing machine Zwick/Roell T1-FR050TH.A1K and rheological properties using Brookfield digital viscosimeter DV-E. The maximum force (Fmax) required to detaching the polymer systems from substrate was measured for determination of adhesiveness of oligoesters. It was found that Fmax of branched oligoesters was significantly higher in comparison with Carbomera or Methylcellulose hydrogels. The increase of the maximal adhesive force is due to the growing consolidation force, the contact time and sample detachment velocity. There was a decrease of the viscosity of the adhesive polymers caused by increasing concentration of the branching component. The incorporation of the drug had a different effect on the viscosity of the various samples. The swelling of the adhesive polymers led to the decrease of the viscosity.