Predispoziční faktory vzniku alergií XI.

Abstract

1 SOUHRN Cílem naší studie bylo zhodnotit vliv možných rizikových faktorů na rozvoj alergického onemocnění v dětské populaci. Zkoumali jsme, zda výživa dítěte po narození, zažívací obtíže v době kojení a po jeho ukončení, tuky v domácí stravě, četnost masa v jídelníčku, péče o dítě, užívání dětské kosmetiky, věk dítěte při nástupu do jeslí, školky, školy, počet sourozenců v domácnosti může mít vliv na rozvoj alergie. Naše studie proběhla v roce 2005. Pro získání údajů jsme zvolili dotazníkovou metodu. Z rozeslaných 3845 dotazníků po celé České republice se nám vrátilo 2050, což je 54,3 %. Zkoumanou cílovou věkovou skupinou byly děti narozené v letech 1992 - 1994. Podle došlých údajů jsme děti rozdělili na alergické a nealergické a porovnávali výskyt jednotlivých faktorů u těchto dvou skupin. Z vyhodnocených dat jsme získali několik statisticky významných výsledků. Prvním sledovaným faktorem bylo kojení. Podle našeho vyhodnocení byl u dětí kojených ve 13.- 18. měsíci života výskyt alergií nižší (p  0,05). Naopak v případě výživy pouze náhradou mateřského mléka bylo procento alergiků podstatně vyšší (p  0,05). Dalším ze sledovaných faktorů byly zažívací obtíže v době kojení a po jeho ukončení. Nadýmáním v době kojení trpělo více alergických dětí než nealergických, a to i v případě po podání antibiotik....

1 SUMMARY Intention of our project was to sum up (evaluate) an effect of potential risk factors on a progress of allergic disorders in children (infant) population. We examined whether a nutrition of a child after birth, a frequency of meat in nourishment, a child care, a children cosmetic using, an age of child when enters nursery, play school, school, number of brothers or sisters in family can influence a progress of allergy. Our project realized in 2005. To obtain data we chose interview method. From 3.845-sent interview paper, we got back 2.050, which is 54.3%. Surveyed target group were children born in years 1992-1994. According to incoming data, we divided children into allergic and non-allergic and we compared occurrence of separate factors in these two groups. From data evaluation, we gained several statistically important offspring (outcome). The first tracked factor was breastfeeding. According to our evaluation, there was a lower occurrence of allergy (p  0,05) at breastfed children in 13. - 18. month. On the contrary, in the case of nutrition only by artificial feeding there were a significantly higher percentage of allergic children (p  0,05). Another from monitored factors was indigestion in the period of breastfeeding and after its stopping. More children that are allergic suffered by...