Účinnost venlafaxinu v léčbě deprese - metaanalýza klinických studií
Effectiveness of venlafaxine in the treatment of depression
rigorous thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/10866Identifiers
Study Information System: 18297
Collections
- Kvalifikační práce [6650]
Author
Advisor
Referee
Herink, Josef
Faculty / Institute
Faculty of Pharmacy in Hradec Králové
Discipline
Pharmacy
Department
Department of Pharmacology and Toxicology
Date of defense
21. 6. 2007
Publisher
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci KrálovéLanguage
Czech
Grade
Pass
Cílem této práce bylo porovnat účinnost a bezpečnost venlafaxinu s placebem a referenčním antidepresivem sloučením krátkodobých studií provedených u ambulantních nebo hospitalizovaných pacientů s depresí. K tomu byly vyhledány relevantní studie pomocí databáze Medline a Embase a ručním prohledáním referencí. Do metaanalýzy bylo zahrnuto celkem 15 studií, z toho tři byly kontrolovány placebem a 12 referenčním antidepresivem. Jako měřítko účinnosti byl vybrán podíl pacientů odpovídajících na léčbu, přičemž odpověď na léčbu byla definována pomocí škály HAM-D, MADRS nebo CGI. Dále byla zhodnocena bezpečnost a snášenlivost léčby stanovením podílu pacientů, kteří předčasně ukončili léčbu z jakýchkoliv důvodů. Pro každý z parametrů účinnosti (tj. škály HAM-D, MADRS a CGI) a pro podskupiny placeba a referenčního léčiva byly provedeny dílčí analýzy. Statistická analýza nashromážděných údajů byla provedena ve statistickém programu MIX, verze 1.54. K odhadu míry asociace, tj. statisticky významného vztahu mezi užíváním venlafaxinu a výskytem pozorovaného jevu (tj. odpovědí na léčbu nebo ukončení léčby), sloužil ukazatel relativní riziko (RR). Pro určení statistické spolehlivosti odhadu RR byl vypočítán 95% konfidenční interval. Odpověď na léčbu byla u škál HAM-D a MADRS definována jako pokles skóre na škále ≥...
5 ABSTRACT The objective of this analysis was to determine the efficacy and acceptability of venlafaxine in comparison with that of placebo and other antidepressants in the treatment of major depression by pooling short-term clinical trials with in-patients and out-patients. Randomised controlled trials were identified by searching of databases Pub-Med Medline and Embase. In metaanalysis were combined 15 trials, three of them were controlled by placebo and 12 by reference drugs. Clinical trials had to use either HAM-D, MADRS or the CGI-I scales as their primary outcome measure and reported response rates, defined as 50% or greater decrease in depression severity (according to the HAM-D and MADRS) or score 1 (very improved) or 2 (improved) (according to the CGI-I scale) from baseline to endpoint. Acceptability to patients was assessed by comparison of total drop-outs in two arms of the trials. For each efficacy variable (e.g. rating scales HAM-D, MADRS and CGI) and for subgroups of placebo and reference drugs were conducted partial analysis. The statistical analysis of data-sets was performed with statistical program MIX, version 1.54. To estimate size-effect was calculated parameter relative risk (RR) and to determine its reliability was 95% confidence interval was estimated. To compare response rates among...