dc.contributor.advisor | Hill, James | |
dc.creator | Čejka, Vojtěch | |
dc.date.accessioned | 2019-10-18T08:18:17Z | |
dc.date.available | 2019-10-18T08:18:17Z | |
dc.date.issued | 2019 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/109982 | |
dc.description.abstract | The aim of this thesis is to show in what way the mechanistic philosophy of René Descartes allowed him to accept William Harvey's discovery of the circulation of the blood, while at the same time prevented him from accepting his explanation of the movement of the heart. In the introductory section we mention some of the basic notions concerning the state of natural philosophy in the second half of the 16th century which are closely related to the themes of the thesis. Both authors we are concerned with are also presented. The second, historicaly oriented section focuses on Aristotle's, Galen's and Harvey's opinions on the role and motion of the heart and blood in the human body. The aim is to describe how Harvey's 1628 treatise De motu cordis allowed to resolve the proliferating problems faced by the Galenist tradition in the 16th and the early 17th century. The third section presents the exposition of the introductory chapters of Descartes' 1633 treatise Le Monde in which he introduces the basic notions of his new mechanistic philosophy. Among these are the three types of particles, the plenist conception of the world, the omnipresence of circular motions and the relationship between God, natural laws and motion in the world. The fourth section is dedicated to Descartes' a Harvey's point of... | en_US |
dc.description.abstract | Práce si klade za cíl ukázat, jakým způsobem mechanistická filosofie Reného Descarta dovolila tomuto filosofovi přijmout objev krevního oběhu Williama Harveyho a současně nedovolila přijmout jeho vysvětlení srdečního pohybu. V úvodní části zmiňujeme některé základní poznatky týkající se stavu přírodněfilosofického poznání ve druhé polovině 16. století, které úzce souvisejí s tématy práce. Stručně jsou také představeny osobnosti obou autorů, na které se práce zaměřuje. Druhá, historicky zaměřená část se zabývá Aristotelovými, Galénovými a Harveyho poznatky o úloze a pohybech srdce a krve v lidském těle. Jejím záměrem je popsat, jakým způsobem Harveyho spis De motu cordis z roku 1628 umožnil odpovědět na množící se problémy galénovského pojetí v 16. a na počátku 17. století. Třetí část předkládá výklad úvodních kapitol Descartova spisu Le Monde z roku 1633, v nichž čtenářům představuje základní poznatky své nové mechanistické filosofie. Mezi tyto poznatky spadají tři typy částic, vyplněnost světa, všudypřítomnost kruhových pohybů a vztah Boha, přírodních zákonů a pohybu ve světě. Ve čtvrté části se autor věnuje tématu, na němž se Descartes s Harveym neshodli, totiž pohybu srdce. Descartovo vysvětlení jako hlavní příčinu veškerých fyziologických funkcí spatřuje tzv. "oheň bez světla", který se v... | cs_CZ |
dc.language | Čeština | cs_CZ |
dc.language.iso | cs_CZ | |
dc.publisher | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta | cs_CZ |
dc.subject | Descartes|René Descartes|Harvey|William Harvey|mechanicismus|srdce|krevní oběh|fyziologie|krev|kruhový pohyb|Koperník|Galén | cs_CZ |
dc.subject | Descartes|René Descartes|Harvey|William Harvey|mechanism|heart|blood circulation|physiology|blood|circulation motion|Copernicus|Galen | en_US |
dc.title | Descartova mechanistická fyziologie a Harveyho objev krevního oběhu | cs_CZ |
dc.type | diplomová práce | cs_CZ |
dcterms.created | 2019 | |
dcterms.dateAccepted | 2019-09-12 | |
dc.description.department | Ústav filosofie a religionistiky | cs_CZ |
dc.description.department | Institute of Philosophy and Religious Studies | en_US |
dc.description.faculty | Filozofická fakulta | cs_CZ |
dc.description.faculty | Faculty of Arts | en_US |
dc.identifier.repId | 193474 | |
dc.title.translated | Descartes' Mechanistic Physiology and Harvey's Discovery of the Circulation of Blood | en_US |
dc.contributor.referee | Palkoska, Jan | |
thesis.degree.name | Mgr. | |
thesis.degree.level | navazující magisterské | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | Philosophy | en_US |
thesis.degree.discipline | Filozofie | cs_CZ |
thesis.degree.program | Filozofie | cs_CZ |
thesis.degree.program | Philosophy | en_US |
uk.thesis.type | diplomová práce | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-cs | Filozofická fakulta::Ústav filosofie a religionistiky | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-en | Faculty of Arts::Institute of Philosophy and Religious Studies | en_US |
uk.faculty-name.cs | Filozofická fakulta | cs_CZ |
uk.faculty-name.en | Faculty of Arts | en_US |
uk.faculty-abbr.cs | FF | cs_CZ |
uk.degree-discipline.cs | Filozofie | cs_CZ |
uk.degree-discipline.en | Philosophy | en_US |
uk.degree-program.cs | Filozofie | cs_CZ |
uk.degree-program.en | Philosophy | en_US |
thesis.grade.cs | Výborně | cs_CZ |
thesis.grade.en | Excellent | en_US |
uk.abstract.cs | Práce si klade za cíl ukázat, jakým způsobem mechanistická filosofie Reného Descarta dovolila tomuto filosofovi přijmout objev krevního oběhu Williama Harveyho a současně nedovolila přijmout jeho vysvětlení srdečního pohybu. V úvodní části zmiňujeme některé základní poznatky týkající se stavu přírodněfilosofického poznání ve druhé polovině 16. století, které úzce souvisejí s tématy práce. Stručně jsou také představeny osobnosti obou autorů, na které se práce zaměřuje. Druhá, historicky zaměřená část se zabývá Aristotelovými, Galénovými a Harveyho poznatky o úloze a pohybech srdce a krve v lidském těle. Jejím záměrem je popsat, jakým způsobem Harveyho spis De motu cordis z roku 1628 umožnil odpovědět na množící se problémy galénovského pojetí v 16. a na počátku 17. století. Třetí část předkládá výklad úvodních kapitol Descartova spisu Le Monde z roku 1633, v nichž čtenářům představuje základní poznatky své nové mechanistické filosofie. Mezi tyto poznatky spadají tři typy částic, vyplněnost světa, všudypřítomnost kruhových pohybů a vztah Boha, přírodních zákonů a pohybu ve světě. Ve čtvrté části se autor věnuje tématu, na němž se Descartes s Harveym neshodli, totiž pohybu srdce. Descartovo vysvětlení jako hlavní příčinu veškerých fyziologických funkcí spatřuje tzv. "oheň bez světla", který se v... | cs_CZ |
uk.abstract.en | The aim of this thesis is to show in what way the mechanistic philosophy of René Descartes allowed him to accept William Harvey's discovery of the circulation of the blood, while at the same time prevented him from accepting his explanation of the movement of the heart. In the introductory section we mention some of the basic notions concerning the state of natural philosophy in the second half of the 16th century which are closely related to the themes of the thesis. Both authors we are concerned with are also presented. The second, historicaly oriented section focuses on Aristotle's, Galen's and Harvey's opinions on the role and motion of the heart and blood in the human body. The aim is to describe how Harvey's 1628 treatise De motu cordis allowed to resolve the proliferating problems faced by the Galenist tradition in the 16th and the early 17th century. The third section presents the exposition of the introductory chapters of Descartes' 1633 treatise Le Monde in which he introduces the basic notions of his new mechanistic philosophy. Among these are the three types of particles, the plenist conception of the world, the omnipresence of circular motions and the relationship between God, natural laws and motion in the world. The fourth section is dedicated to Descartes' a Harvey's point of... | en_US |
uk.file-availability | V | |
uk.publication.place | Praha | cs_CZ |
uk.grantor | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav filosofie a religionistiky | cs_CZ |
thesis.grade.code | 1 | |