Porovnání vlivu fyzioterapeutických facilitačních technik a virtuální reality na funkci horní končetiny u pacientů s roztroušenou sklerózou

Abstract

Bakalářská práce porovnává možnost terapeutického ovlivnění poruch důležitých funkcí horních končetin pacientů s roztroušenou sklerózou prostřednictvím dvou různých terapeutických přístupů. Až 75% lidí s roztroušenou sklerózou totiž vykazuje sníženou unilaterální nebo bilaterální zručnost horních končetin. Konkrétně se práce zabývá vlivem terapeutických intervencí na jemnou motoriku, hrubou manuální zručnost a sílu stisku ruky. Dosažené výsledky jsou hodnoceny pomocí klinických testů, zaměřených na tyto funkční aspekty, provedených před zahájením a po ukončení proběhlého bloku terapií. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina absolvovala facilitační fyzioterapeutický přístup proprioceptivní neuromuskulární facilitace využívající přirozené pohyby zdravého člověka a pohyby denních činností. Druhá terapii využívající virtuální reality. Předpoklad, že terapie s prvky virtuální reality bude mít celkově vyšší efekt, se nepotvrdil. Naopak na hrubou manuální zručnost měla celkově lepší dopad terapie s prvky proprioceptivní neuromuskulární facilitace. Jedná se o pilotní projekt, výsledky bude nutné ověřit na větším souboru pacientů. Klíčová slova: vyšetření horní končetiny, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, virtuální realita, HTC Vive VR, jemná motorika, hrubá motorika, síla stisku ruky

The aim of this bachelor thesis was to compare the influence of two different therapeutical approaches to disorders of important functions of the arm of patients with Multiple sclerosis. It is said that 75% of Multiple sclerosis patients show lower unilateral or bilateral ability to use arms. The thesis deals with the impact of therapeutical intervention on fine and gross motor functions, skilfulness and the intensity of squeeze of hand. The achieved results were assessed with the help of clinical tests, focused on these functional aspects carried out before and after the series of therapy. Patients were divided into two groups. One group of patients went through proprioceptive neuromuscular facilitation using natural motion of a healthy human being and movements, a human being does, as a matter of daily routine. The second group of patients were stimulated via virtual reality. The assumption that the stimulation with the help of virtual reality would have a bigger effect on patients was not confirmed. On the contrary, the research has shown that the stimulation using elements of proprioceptive neuromuscular facilitation appeared to have a better impact, especially on the gross motor functions. It would be necessary to verify the results on a much higher number of patients as this is a pilot...