Zobrazit minimální záznam

Mitochondriální funkce v neuropsychofarmakologii
dc.creatorRečková Hroudová, Jana
dc.date.accessioned2019-11-06T13:35:15Z
dc.date.available2019-11-06T13:35:15Z
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/111558
dc.languageEnglishcs_CZ
dc.titleMitochondrial functions in neuropsychopharmacologycs_CZ
dc.typehabilitační prácecs_CZ
dcterms.dateAccepted2018-09-25
dc.title.translatedMitochondriální funkce v neuropsychofarmakologiics_CZ
dc.contributor.refereeČešková, Eva
dc.contributor.refereeMasopust, Jiří
dc.contributor.refereeKlimas, Ján
thesis.degree.disciplinelékařská farmakologiecs_CZ
uk.faculty-name.cs1. lékařská fakultacs_CZ
uk.author.affiliationUniverzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Farmakologický ústavcs_CZ
uk.author.affiliationUniverzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Psychiatrická klinikacs_CZ
uk.habilitation-board.chairmanPerlík, František
uk.habilitation-board.memberSlanař, Ondřej
uk.habilitation-board.memberAnzenbacher, Pavel
uk.habilitation-board.memberKašpárek, Tomáš
uk.habilitation-board.memberKvětina, Jaroslav
uk.abstract.csHlavní funkcí mitochondrií je tvorba energie ve formě ATP. Kromě toho jsou mitochondrie také hlavním zdrojem reaktivních forem kyslíku (ROS), podílejí se na homeostáze buněčného vápníku a jsou zapojeny do řady intracelulárních procesů, spojených s přenosem signálu. Narušená funkce mitochondrií vede ke snížené produkci ATP, zvýšené tvorbě ROS, ke změnám v nitrobuněčném kalciu, oxidativnímu stresu a apoptóze. Mitochondriální dysfunkce se projevují velmi různorodě a jsou zahrnuty v etiologii řady neuropsychiatrických onemocnění, včetně afektivních poruch, schizofrenie, demence, Alzheimerovy nemoci, Parkinsonovy nemoci, epilepsie. Úvod práce shrnuje současný stav mitochondriálních dysfunkcí u deprese, bipolární afektivní poruchy a Alzheimerovy choroby. Dále je práce členěna do tří oblastí vlastního výzkumu, in vitro modely, in vitro účinky psychofarmak a klinicky orientované studie. Cybridy (cytoplazmatické hydridy) byly použity jako in vitro model k výzkumu mtDNA a jejího vlivu na řadu biochemických parametrů, např. na aktivity komplexů elektronového transportního řetězce (ETC), na tvorbu ROS, etc. Studovali jsme mitochondriální dysfunkce způsobené bodovou mutací mtDNA podjednotky komplexu I, experimenty byly provedeny v lidských 143B cybridech obsahující homoplastickou mutaci MT-ND1. Spektofotometricky, fluorescenčně a metodou respirometrie s vysokým rozlišením byly stanoveny vybrané biochemické parametry. Byly pozorovány zvýšené aktivity komplexu II, II+III a citrátsyntázy. Mitochondriální respirace podpořená substráty komplexu I byla významně snížena, tvorba ATP přes substráty komplexu I byla významně snížena. V mitochondriích izolovaných z prasečích mozků jsme studovali in vitro účinky psychofarmak. Byly hodnoceny účinky vybraných kognitiv a nootropik. Mitochondriální respirace a tvorba peroxidu vodíku byly vlivem testovaných látek minimálně ovlivněny. Většina testovaných léčiv byla inhibitory MAO-A, z čehož můžeme usuzovat, že inhibice MAO-A by se mohla podílet na neuroprotektivních účincích klinicky používaných kognitiv a nootropik. Míru inhibice MAO-A je vhodné hodnotit u nově vyvíjených léčiv na léčbu Alzheimerovy nemoci. In vitro byla testována také farmakologicky odlišná antidepresiva a stabilizátory nálady. Všechny testované látky zvýšily nebo neovlivnily aktivitu citrátsyntázy. Aktivita komplexů elektronového transportního řetězce (ETC) byla snížena, nejvýrazněji u komplexů I a IV. Respirační rychlost byla testovanými antidepresivy při vyšších koncentracích inhibována, stabilizátory nálady ji téměř neovlivňovaly. Všechna testovaná antidepresiva inhibovala aktivitu MAO, lišila se rozdílnou inhibiční účinností, typem inhibice a specificitou pro izoformy MAO-A a MAO-B. Stabilizátory nálady aktivitu MAO neovlivňovaly. Výše zmíněné metody byly modifikovány pro měření vybraných parametrů v krevních destičkách u pacientů s depresí, bipolární afektivní poruchou a pacientů s Alzheimerovou nemocí. Byly měřeny aktivity komplexů ETC a mitochondriální respirace v krevních destičkách. Sledované parametry lze hodnotit jako „state“ nebo „trait“ markery onemocnění, snadno měřitelné v periferní krvi. Výsledky těchto klinicky orientovaných studií napomáhají bližší znalosti patofyziologie vybraných onemocnění.cs_CZ


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV