dc.creator | Adámková, Iva | |
dc.date.accessioned | 2019-12-03T09:19:34Z | |
dc.date.available | 2019-12-03T09:19:34Z | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/112156 | |
dc.language | Čeština | cs_CZ |
dc.title | Polemika mezi cisterciáckým a clunyjským mnišstvím a spis Apologia Bernarda z Clairvaux. | cs_CZ |
dc.type | habilitační práce | cs_CZ |
dcterms.dateAccepted | 2019-11-21 | |
dc.contributor.referee | Charvátová, Kateřina | |
dc.contributor.referee | Karczewski, Dariusz | |
dc.contributor.referee | Nechutová, Jana | |
thesis.degree.discipline | Řecká a latinská studia | cs_CZ |
uk.faculty-name.cs | Filozofická fakulta | cs_CZ |
uk.author.affiliation | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav řeckých a latinských studií | cs_CZ |
uk.author.affiliation | Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta | cs_CZ |
uk.habilitation-board.chairman | Bláhová, Marie | |
uk.habilitation-board.member | Nechutová, Jana | |
uk.habilitation-board.member | Kitzler, Petr | |
uk.habilitation-board.member | Pumprová, Anna | |
uk.habilitation-board.member | Doležalová, Lucie | |
uk.abstract.cs | Bernard z Clairvaux (1091-1153) se nesmazatelně zapsal nejen do dějin cisterciáckého řádu, ale po třicet let měl také rozhodující vliv na celou tehdejší Evropu a její směřování. Proslulosti dosáhl svým kazatelským uměním, pověstí světce a askety a rovněž svým literárním dílem psaným vytříbeným jazykem a vysokým rétorickým stylem. Apologie pro opata Viléma patří mezi ty Bernardovy texty, v nichž se zabývá otázkami mnišství v užším slova smyslu. Adresoval ji svému příteli Vilémovi ze Saint-Thierry, který byl v té době opatem stejnojmenného benediktinského kláštera v Remeši. Jak Bernard v úvodu svého textu uvádí, Vilém po něm žádal stanovisko k řádovým zvyklostem panujícím u cisterciáků a clunyjských mnichů a dále k vzájemným obviněním, jež proti sobě oba řády vznášely.
Oslnivý úspěch prvních generací cisterciáckých hlasatelů asketických ideálů, kteří se příkře vyslovili proti bohatství, majetku a nákladně konstruovaným klášterům, vyvolal tehdy v benediktinském táboře pocit ohrožení. Cisterciáci se navíc hlásili k obnovení přísné benediktinské observance a návratu ke kořenům prvotního monasticismu, čímž v podstatě zpochybnili jak zvyklosti clunyjských mnichů, tak tradičního benediktinského tábora. Mezi oběma řády se záhy rozvinula ostrá polemika, do níž výraznou měrou zasáhl právě Bernard z Clairvaux. Ačkoli literární kontroverze mezi oběma svářícími se stranami naplňovaly celé 12. století, Bernardova Apologie představuje v těchto diskusích nejzásadnější vklad cisterciácké strany. Základním námětem traktátu je tak polemické vysvětlení rozdílů mezi tradičním mnišstvím a novými reformními směry, a to jak v pojetí obecných řeholních principů, tak v konkrétní aplikaci řeholních pravidel na každodenní život klášterních komunit. Předložená práce je rozdělena do dvou celků: tvoří ji jak překlad latinského textu, tak úvodní studie, v níž je podána jednak analýza aktuálních monastických otázek, na něž zde Bernard z Clairvaux naráží, jednak proveden rozbor Bernardových kritických postřehů z oblasti každodenních monastických zvyklostí. | cs_CZ |