uk.abstract.cs | Předkládaná habilitační práce vychází z přesvědčení, že skutečně nové poznání středověkého venkovského prostředí dnes již nepřináší rostoucí archeologická evidence sama o sobě, ale její propojení se svědectvím dalších skupin pramenů. Konkrétní podnět pro takto orientovaný postup dávají úvahy o příčinách pustnutí v pozdním středověku. Domníváme se, že odpověď neleží v analýze samotných zaniklých sídlišť, ale v identifikaci sociálních procesů, jež určovaly pohyb rolnických rodin na středověkém venkově. Problematiku zaniklých vsí proto zobecňujeme na problém sociální mobility a transferu hmotných statků.
Habilitační práce se skládá ze dvou studií. První z nich je převážně archeologická, druhá sociálně historická a demografická, obě zároveň mají výrazné sídelně-geografické zakotvení.
I. Zaniklý Schwarzenbach. K osídlení horských oblastí v pozdním středověku.
Studie prezentuje výsledky výzkumu zaniklé středověké vsi Schwarzenbach ve Slavkovském lese. Na základě povrchových reliktů dochovaných v intravilánu a fosilních mezních pásů rekonstruujeme sídelní formu, velikost, sociální profil a ekonomický potenciál vsi v pozdním středověku. Na Schwarzenbach hledíme optikou sociálních dějin a vnímáme ho jako reprezentanta venkovských sídlišť situovaných v horských oblastech v období před intenzivním rozvojem hornických aktivit. Ekonomické možnosti Schwarzenbachu byly obdobné jako jiných vsí v totožné horské ekozóně, ale slabší, než v sousední Chebské pánvi. Vylidnění vsi proto spojujeme nikoliv s ekologickými podmínkami a environmentálními výkyvy, ale s mechanismy geografické mobility rolnictva v období populační stagnace.
II. Sociální a geografická mobilita rolnictva v pozdním středověku. Chebsko 1392 -1469.
Předmětem studie je sociální a geografická mobilita rolnictva na pozdně středověkém Chebsku, jak ji zprostředkovávají každoročně vedené seznamy poplatníků zemské berně a dvě detailní oceňovací knihy. V centru zájmu stojí rozdílnosti mezi bohatými a chudými rodinami, konkrétně rozdíly ve stabilitě a kontinuitě pozemkové držby, intenzitě a povaze majetkových transferů, trajektorii majetkového postavení rodin během životního cyklu i v rámci mezigenerační změny. Významnou položku představuje analýza sociálních aspektů geografické mobility. Usilujeme o poznání kvantitativně převládajících trendů.
Pro sociální a demografický režim, který rekonstruujeme, byla charakteristická rozdílná reprodukční trajektorie bohatých a chudých rolnických rodin a také rozdíly mezi jednotlivými potomky bohatých. Významnou roli měla migrace chudých rodin, která jim v kontextu populační stagnace a mortalitních krizí přinášela převážně sociální vzestup. Dále dokládáme, že sociální a demografický režim rolnických komunit měl v pozdním středověku dvě tváře. Jednou byly populačně a ekonomicky stabilní regiony, jaké reprezentuje analyzované Chebsko, a druhou přilehlé horské zóny zasažené vylidněním a rozpadem rolnických komunit. | cs_CZ |