Umírání, smrt a pohřební rituály v České republice prizmatem sociologie

Abstract

Lidé, jediní z pozemských tvorů, si jsou svým intelektem plně vědomi své konečnosti zde na Zemi. H. Haškovcová výstižně píše: "Smrt je skutečně jediná fakticita, která je v životě jistá. Člověku je život dán s podmínkou smrti. Smrt je pečetí, která dodává charakter každému jednotlivému životu i každému jednotlivému lidskému rozhodnutí." LHaškovcová 1975: 14] Strach ze smrti mají všichni živí tvorové včetně člověka. Zvířata cítí pouze okamžitý- bezprostřední strach ze smrti, je-li jim smrt ,,fYzicky" blízká. Naproti tomu člověk má strach ze smrti i v období, když mu přímo nehrozí. Lidé jsou schopni vytvořit si představy o smrti, případně o tom, co by mělo přijít po ní. Jsou to ideje jen mlhavé, neurčité, zastřené a ovlivněné předešlými zkušenostmi a zážitky. Čeho se lidé ve skutečnosti bojí nejvíce, není smrt, ale především stav umírání, které ji předchází.