Etická hlediska a možné společenské dopady dobrovolné bezdětnosti

Abstract

Práce mapuje českou společenskou a odbornou diskuzi na téma dobrovolné bezdětnosti a zaměřuje se na aspekty, které mají, byť i implicitní, etický obsah. Následně vybírá nejčastější argumenty, které zpracovává v etické reflexi. Dobrovolná bezdětnost je stále běžnějším jevem, v České republice zejména v posledních třech desetiletích. Přesto se stále považuje spíše za alternativní životní styl, který bývá ve společnosti často vystaven mravním hodnocením, která se stále nesou převážně v negativním tónu. Kritiku bezdětných lze shrnout do dvou hlavních proudů, kdy první z nich míří na dopady klesající porodnosti na společnost a druhý cílí přímo na osobní postoje bezdětných, kterým na základě jejich volby vytýká vadný žebříček osobních hodnot nebo nepřirozenost jejich jednání. Tyto dvě skupiny argumentů jsou v práci konfrontovány s filozofickým pojmem Tomáše Akvinského inclinationes naturales (přirozené sklony).

This thesis maps Czech social and expert discussions on the theme of child-free people childnessness. It is directed on those aspect with implicit ethical content. Subsequently it chooses the most often argument, what are discussed in the ethical reflection. To be child-free is more and more becoming phenomenon, in the Czech Republic especially in the last thirty years. In spite of that it is considered to be rather as alternative life style, what is often exposed to moral evaluation, with mostly negative tone. The criticism of the child-free people can be sumarized into two main streams, when the first one directs on the social impact of the declining birth rates, the second one focuses on personal features of the child-free people, to whom it reprehends either defective hierarchy of values or unnaturalness of their behavior. These two groups of arguments are confronted with the philosophical concept of inclinationes naturales (natural tendencies) of Thomas Aquinas.