Konec první italské republiky. Útěk před řešením systémových anomálií

Abstract

II fattore decisivo che ha provocato, nella prima meta degli anni novanta, la fine del sistema della Prima repubblica italiana, giá nella profonda crisi, é stato un intervento inaudito della magistratura, scatenato dalla Procura di Milano nel febbraio 1992, da dove si é diffuso velocemente e ha gardualmente investito tutto il paese. Rappresentanti del mondo económico ma soprattutto di quello político sono stati imputad di vasta corruzione e violazione sistemática della legge sul finanziamento dei partid e con un massicio supporto dei masmedia e dell'oppinione pubblica sono stati sottoposti ai processi penad e degradanti. La serie di indagini chiamata "Mani pulite" ha smantellato nel corso di due anni la prima repubblica con il suo intero ceto di governo e i suoi partiti tradizionali i quali sono sontanzialmente scomparsi. L'interpretazione comune dell'azione dei giudici italiani li presenta come salvatori del paese corrotto governato dal ceto di governo crimínale che é stato il responsabile único della profonda degenerazione del sistema. L'obbiettivo di questa tesi consiste nel mostrare, attraverso un'analisi delle radici dei problemi del sistema e degli aspetti importanti dell'azione dei guidici, che si tratta di un'interpretazione superfíciale e sbagliata. La prima repubblica italiana era un sistema...

V první polovině 90. let se italský politický systém ocitl v hluboké krizi. Akce "Čisté ruce", rozpoutaná prokuraturou v Miláně na jaře 1992, postupně zachvátila celou zemi, špičky ekonomického a politického života byly vtaženy do soudních procesů kvůli obviněním z rozsáhlé korupce, jež byla desetiletí součástí samotného fungování země. Dosavadní politické strany, které byly po téměř padesát let alfou a omegou italského politického systému, ve svých dosavadních identitách ve volbách naprosto propadly a s nimi se skončila i První italská republika. Přestože akce Čisté ruce často bývá prezentována a interpretována jako proces očisty systému od neduhů partitokracie a zvůle politiků, v němž sehrála soudní moc roli zachránce země z pasti, do níž ji v poválečném období strany dostaly, jedná se o výklad povrchní a při komplexnějším pohledu, domnívám se, mylný. Konec První italské republiky byl vyústěním spolupůsobení řady faktorů historických, kulturních, institucionálních, politických, vnitřních i vnějších, byl průsečíkem překrytí problematičností italského systému, k čemuž samotná tangentopolis, jak bývá vlna skandálů rovněž nazývána, přispěla vlastním zásadním dílem. Velice specifický systém s mnoha anomáliemi, jímž První republika byla, byl založen na "nelegální legitimitě" či "legitimní nelegálnosti",...