Pařížské iluminované rukopisy druhé poloviny patnáctého století v pražských sbírkách

Abstract

Ve sbírkách pražské Národní knihovny se nachází nejméně dvanáct frankoflámských knih hodinek vzniklých během druhé poloviny 15. století. Tři z nich byly vytvořeny iluminátorskými dílnami v Paříži, které na sebe časově i stylově navazují. Produkce knih hodinek se v uvedeném období soustředila především v Paříži, potažmo v Ile-de-France a v oblasti tehdejšího Burgundska. Odsud byl tento žádaný artikl exportován do ostatních evropských oblastí. Na přelomu 19. a 20. století shromáždil Paul Durrieu poměrně rozsáhlou skupinu rukopisů, které připsal Jacques de Besançon podle kolofony v pařížském misálu (Bibliothque Mazarine, Ms. 461). Když později Thuasne publikoval Gauguinův dopis adresovaný Charles de Gaucourt, v němž se hovoří o vynikajícím malíři Františkovi "egregius pictor Franciscus", byl domnělý původce této rozsáhlé skupiny rukopisů překřtěn na Maître François. Ve 30. letech 20. století se skupinou rukopisů začala zabývat Eleanor P. Spencer a odlišila tři návazné dílny profesionálních iluminátorů činné v Paříži 2. poloviny 15. století, které vyrůstají z podhoubí tradiční iluminace Bedfordova Mistra, do níž vnesl Maître de Dunois flámské vlivy. Východisky i stylem jsou si velmi blízké. Postupně tak byli rozlišeni Mistr Jeana Rolina II., Maître François a konečně jeho Hlavní spolupracovník neboli Maître de...

In the fifteenth century, the production of books of hours was concentrated in the Îlede- France and Burgundy. This specific item was exported more widely from these regions than anywhere else in Europe. The Collections of the Prague National Library include a dozen of French and Flemish books of hours from this epoch. We selected three of Parisian origin for a particular analysis. Interestingly, the selections cover the entire second half of the fifteenth century, which was the pre-eminently plentiful period of parisian illumination. At the turn of the twentieth century, Paul Durrieu collected a large group of manuscripts that he attributed to Jacques de Besançon, after a colophone in one parisian missal (Bibliothque Mazarine, Ms. 461). Later, when Thuasne published Gauguin's letter to Charles de Gaucourt speaking about "egregius pictor Franciscus", the artist was rebaptised on Maître François. However, this illuminator was not considered to be the creator of this large group for long. As soon as the 1930's, Eleanor P. Spencer started to work on the manuscript collection and illucidated the three successive workshops in Paris of the second half of the 15th century; first, Master of Jean Rolin II, then Maître François and, finally, the Chief Associate of Maître François or Maître de Jacques de Besançon....