Nástěnná malba v městském prostředí 16. a počátku 17. století na pomezí Čech a Moravy

Abstract

Mural paintings in the urban environment in 16th and beginning of 17th century has been rather an ignored topic, however its artistic interpretation and iconographic concept says a lot about the life of residents during Renaissance. The art phenomenon in this work was studied on the borderland between Bohemia and Moravia, currently the place of Havlíčkův Brod, Pelhřimov and Jihlava districts. At the same time, this division facilitated systematic research and listing of surviving paintings. First, the study focuses on the summary of a colourful historical situation in the given place and religious affairs related in particular, but not only to the New Utraquism and Lutheranism which followed up local Utraquist foundations from the Hussite Era. One of the aims of the work is to study the relationship between religion and artistic or iconographic interpretation of paintings. Selected artistic sources related in particular to the graphic works of that time play also important role. This is why other chapters are dedicated to the study of the theory of art of mural paintings, urban houses abroad and in the concerned location, study of sacral interiors within the context of the Saxon environment, and the last chapter deals with the thematic and iconographic study of collected paintings. The results...

Nástěnná malba 16. a počátku 17. století městského prostředí patří k dosud spíše opomíjeným tématům, její umělecké ztvárnění i ikonografická koncepce však mnohé vypovídají o životě obyvatel doby renesance. Výtvarný fenomén byl v předkládané práci studován na pomezí Čech a Moravy, v současné době odpovídající okresům Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Jihlava. Toto rozdělení zároveň umožnovalo systematické bádání i soupis dochovaných maleb. Studie se zabývá nejprve souhrnem pestré historické situace v dané lokalitě a náboženského dění spjatého převážně, nikoliv však výlučně, s novoutrakvismem a luterstvím, které navázaly na zdejší utrakvistický základ z doby husitské. Jedním z cílů práce tak bylo studovat vztah náboženského vyznání a uměleckého či ikonografického ztvárnění maleb. Důležitou otázku představovaly také vybrané umělecké zdroje spjaté převážně s grafickou produkcí doby. Další kapitoly byly proto věnovány nejprve studiu umělecké teorie nástěnné malby, poté městských domů v zahraničí a v dané lokalitě, následovalo studium sakrálních interiérů v kontextu saského prostředí a v poslední kapitole bylo přistoupeno k tematické a ikonografické studii nashromážděných maleb. Výsledky poukázaly především na pestrost vybíraných témat, na německé a italské zdroje pro městské domy a převážně na saské vlivy...