České bibliofilství 1918-1938. Příspěvek k dějinám knižní kultury za první republiky

Abstract

Počátkem dvacátého století se bibliofilství, tehdy ještě pojímané jako úsilí o krásnou českou knihu, stává živým tématem mezi kulturní veřejností. Článek F. X. Šaldy Kniha jako umělecké dílo je často citován dodnes. V roce 1908 vzniká Spolek českých bibliofilů a v druhém desetiletí dvacátého století se už mluví o bibliofilské knize. V této době jsou již položeny pevné základy moderní české bibliofilské knihy, její pojetí je pak neustále zpřesňováno a kodifikováno až hluboko do dvacátých let. Bibliofilie se ale za první republiky také stává předmětem ostré diskuse, mnozí lidé v ní spatřují drahý a zbytečný luxus, který si mohou dovolit jen zbohatlíci. Bibliofilové a nejen oni však poukazují na to, že bibliofilie je umění a odráží kulturní vyspělost národa. Se vznikem nové republiky však také nastupuje nová generace, která chce opět bořit a stavět znovu. V tomto ohledu je zajímavé, že předchozí generace si ono "opakování dějin" uvědomovala, avšak už se s tím nedokázala smířit. Na druhou stranu je třeba říct, že i avantgarda se stejně jako Arnošt Procházka později "umoudřila", upustila od typografických výstřelků a postupně došlo ve třicátých letech k sjednocení knižní úpravy, avšak to už nebyla především s ohledem na hospodářskou krizi kniha vyloženě bibliofilská. Druhá část této práce je věnována významným...

The subject ofthis thesis is Czech bibliophily in the times ofthe First Republic, which marks the period between 1918 and 1938. The whole theme is divided into three major parts. The first one describes development of the modem Czech book which is c10sely connected with the origin of the bibliophilia movement itself. When looking back to the 1890s we can see two important figures: Amošt Procházka and Zdenka Braunerová. Procházka was the editor in chief of the Modemí revue, the magazine of the decadents. He was great1y inspired by French bibliophilia. On the other hand, Braunerová sought the inspiration in England. They both played the role of the founders and they were commemorated during the era of the First Republic. Another three persons pawed the way of the Czech modem bibliophily: typographer Karel Dyrynk, graphic artist Vojtěch Preissig and bookbinder Ludvík Bradáč. Book culture was widely discussed at the beginning of the 20th century. The most important is the artic1e "Book as a piece of art" written by F. X. Šalda. The Society of the Czech bibliophiles is found in 1908 and in 1910s we can finally see the modem Czech bibliophily. But bibliophily is also questioned during the era of the First Republic. Some people considered it a luxury you can live without. The new republic brings in a new...