La narrativa global latinoamericana entre los dos milenios

Abstract

Ve své práci jsme se pokusili najít styčné body nebo kritéria pro analýzu několika výpravných děl současných latinskoamerických autorů konce tisíciletí. Umění a literatura, výpravná próza obecně a román zvlášť různým způsobem odrážejí okolnosti tvorby. Základní osou našich úvah je tzv. globalizace a její bezprostřední dopady na latinskoamerickou literární tvorbu. Rozpoznání stop naše epochy v dílech samých nám pomáhá k poznání podstatných rysů této doby. Chtěli jsme proto poukázat na díla, která nám zprostředkovávají jistou změnu a v nichž vnímáme příznaky globalizace. Ve své práci jsme se pokusili tyto příznaky reflektovat v jejich formálním i typologickém aspektu. Globalizace je mohutný jev, pokud jde o homogenizaci a integraci současného světa, a její přímé důsledky ve sbližování různých kulturních reálií jsou dnes evidentní. To znamená, že dnes převažuje dialog mezi kulturami a mezi obory, a také to přináší nevyhnutelné důsledky v transkulturaci, smíšenosti, symbióze a synkretismu společnosti. V této práce jsme se pokusili postihnout několik nejvýznamnějších rysů tohoto jevu ve vztahu k literárním mezníkům. 136 Rok 1996 se stal mezníkem. Dvě skupiny spisovatelů, dnes již ne tak současných, kteří se spíše negativně vymezovali vůči dosavadní latinskoamerické výpravné próze. Skupiny tvořilo na jedné straně...

This thesis intends to establish a criterion for the analysis of the work of several contemporary Latin American writers at the end of the last century. The central point of this work is the phenomenon of globalization and its immediate consequences on the creative process of Latin American literature. Globalization, a powerful phenomenon of homogenization and world wide integration, has direct consequences in the approach between cultural realities. This generates a dialogue between cultures and disciplines with the inevitable effects of transculturation and social hybridism, symbiosis and syncretism. Two conglomerates of writers, currently not so contemporary, were chosen as the most representative and significant examples for this analysis. They date from 1996 and represent a premeditated and declared rupture against the literature that was being written in Latin America. The first conglomerate: five Mexican writers gather together around the denominated Crack Manifesto. The second: 141 McOndo is an anthology whose title makes a parody of Macondo, the archetypical city of Gabriel Garcia Márquez. The appearance of these new points of reference in Latin American literature draws our attention and we find it convenient to put them into its historic context and place in the Latin American narrative of the...