dc.contributor.advisor | Herget, Jan | |
dc.creator | Vytášek, Richard | |
dc.date.accessioned | 2018-09-20T16:08:32Z | |
dc.date.available | 2018-09-20T16:08:32Z | |
dc.date.issued | 2006 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/1216 | |
dc.description.abstract | Primární podnět, vedoucí k tkáňovému poškození, je obvykle exogenního původu. Endogenního původu jsou zřejmě ta poškození tkáně, kdy dochází k soustavnému, dlouhodobému modifikování (např. vlivem stárnutí) některé její komponenty, která vede k ztrátě její funkčnosti (např. glykace proteinů čočky či racemisace jejich aminokyselin). Exogenní zásah, vedoucí k poškození tkáně, může být fyzikální podstaty (mechanickýporanění, tepelný - popálení, ionizující záření atd.), chemický (např. toxiny, alergeny, ale i přebytek či nedostatek kyslíku) nebo biologický (např. infekce). Chemický či biologický podnět vyvolává primární odpověď a tou je obvykle uvolnění cytokinů do extracelulárního prostoru anebo produkce volných radikálů. Účinek cytokinů na ostatní buňky je velmi různorodý a závisí na jejich typu, ale cytokiny jako takové tkáně nedegradují. Oproti tomu volné radikály mohou sice mít vlastnosti hormonů (oxid dusnatý) a mít protektivní účinek, ale mnohem častěji tkáně poškozují, ať už jako takové nebo svými reaktivními produkty (po reakci s kovy, oxidanty nebo reduktanty). Volné radikály, díky své reaktivitě, mají krátkou dobu existence a proto jejich stanovení je obtížné a často se převádí na stanovení stabilního produktu vznikajícího reakcí volného radikálu. Příkladem může být měření produkce oxidu dusnatého na... | cs_CZ |
dc.language | Čeština | cs_CZ |
dc.language.iso | cs_CZ | |
dc.publisher | Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta | cs_CZ |
dc.title | Imunochemické detekce tkáňového poškození | cs_CZ |
dc.type | dizertační práce | cs_CZ |
dcterms.created | 2006 | |
dcterms.dateAccepted | 2006-10-12 | |
dc.description.department | Ústav fyziologie | cs_CZ |
dc.description.department | Department of Physiology | en_US |
dc.description.faculty | 2. lékařská fakulta | cs_CZ |
dc.description.faculty | Second Faculty of Medicine | en_US |
dc.identifier.repId | 140013 | |
dc.title.translated | Immunochemical detection of tissue damage | en_US |
dc.contributor.referee | Pavelka, Karel | |
dc.contributor.referee | Nečas, Emanuel | |
dc.contributor.referee | Fučíková, Terezie | |
dc.identifier.aleph | 000586984 | |
thesis.degree.name | Ph.D. | |
thesis.degree.level | doktorské | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | - | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | - | en_US |
thesis.degree.program | Fyziologie a patofyziologie člověka | cs_CZ |
thesis.degree.program | Human Physiology and Pathophysiology | en_US |
uk.thesis.type | dizertační práce | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-cs | 2. lékařská fakulta::Ústav fyziologie | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-en | Second Faculty of Medicine::Department of Physiology | en_US |
uk.faculty-name.cs | 2. lékařská fakulta | cs_CZ |
uk.faculty-name.en | Second Faculty of Medicine | en_US |
uk.faculty-abbr.cs | 2.LF | cs_CZ |
uk.degree-discipline.cs | - | cs_CZ |
uk.degree-discipline.en | - | en_US |
uk.degree-program.cs | Fyziologie a patofyziologie člověka | cs_CZ |
uk.degree-program.en | Human Physiology and Pathophysiology | en_US |
thesis.grade.cs | Prospěl/a | cs_CZ |
thesis.grade.en | Pass | en_US |
uk.abstract.cs | Primární podnět, vedoucí k tkáňovému poškození, je obvykle exogenního původu. Endogenního původu jsou zřejmě ta poškození tkáně, kdy dochází k soustavnému, dlouhodobému modifikování (např. vlivem stárnutí) některé její komponenty, která vede k ztrátě její funkčnosti (např. glykace proteinů čočky či racemisace jejich aminokyselin). Exogenní zásah, vedoucí k poškození tkáně, může být fyzikální podstaty (mechanickýporanění, tepelný - popálení, ionizující záření atd.), chemický (např. toxiny, alergeny, ale i přebytek či nedostatek kyslíku) nebo biologický (např. infekce). Chemický či biologický podnět vyvolává primární odpověď a tou je obvykle uvolnění cytokinů do extracelulárního prostoru anebo produkce volných radikálů. Účinek cytokinů na ostatní buňky je velmi různorodý a závisí na jejich typu, ale cytokiny jako takové tkáně nedegradují. Oproti tomu volné radikály mohou sice mít vlastnosti hormonů (oxid dusnatý) a mít protektivní účinek, ale mnohem častěji tkáně poškozují, ať už jako takové nebo svými reaktivními produkty (po reakci s kovy, oxidanty nebo reduktanty). Volné radikály, díky své reaktivitě, mají krátkou dobu existence a proto jejich stanovení je obtížné a často se převádí na stanovení stabilního produktu vznikajícího reakcí volného radikálu. Příkladem může být měření produkce oxidu dusnatého na... | cs_CZ |
uk.file-availability | V | |
uk.publication.place | Praha | cs_CZ |
uk.grantor | Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Ústav fyziologie | cs_CZ |
thesis.grade.code | P | |
dc.identifier.lisID | 990005869840106986 | |