Cirkadiánní systém v periferních hodinách u neurodegenerativních a afektivních onemocnění a jeho synchronizace v podmínkách stálého světla

Abstract

Summary: The circadian system plays an important role in human physiology and pathophysiology. It controls all processes that repeat in our body within a 24-hour period. It is a complex system that works from the behavioral level to the molecular level. This system is controlled from the central brain structure located in the hypothalamus, but its rhythmic manifestations can also be observed in almost any individual body cells. Disruption of this system in humans is often associated with the development of affective disorders or neurodegenerative diseases. The affective disorder has often been associated with a phase shift in some of the circadian driven outputs, as for example, rhythm in their physical activity. The patients with neurodegenerative disorders are seen to have circadian amplitude damping in a series of circadian rhythms. Therapeutic approaches which aim to stabilize and strengthen the circadian rhythms have also a positive long term effect on the course of these diseases. Interestingly, in the genetic studies of these diseases, a couple of specific polymorphisms have been identified in areas related to the molecular mechanism of the internal clock. In this thesis, I tried to look at the human circadian rhythms from several different angles. In the first part of this thesis I tried to identify...

Souhrn: Cirkadiánní systém hraje významnou roli ve fyziologii i patofyziologii člověka. Řídí veškeré procesy, které se v našem těle opakují s 24 hodinovou periodou. Jedná se o komplexní systém, který funguje od behaviorální úrovně až po úroveň molekulární. Tento systém je řízen z centrální struktury nacházející se v hypotalamu, ale jeho rytmické projevy můžeme sledovat i v jednotlivých tělních buňkách. Narušení tohoto systému u člověka je často spojováno s rozvojem afektivních poruch či neurodegenerativních onemocnění. U pacientů s afektivními poruchami byly popsány fázové posuny cirkadiánních rytmů například v rytmu jejich pohybové aktivity i v dalších cirkadiánních parametrech. U neurodegenerativních onemocnění dochází především ke snižování amplitudy některých cirkadiánních rytmů. Terapeutické postupy zaměřené právě na stabilizaci a prohloubení cirkadiánních rytmů mají i pozitivní dlouhodobý vliv na průběh těchto onemocnění. Zajímavé také je, že studium genetické podstaty těchto onemocnění identifikovalo i polymorfismy v oblastech souvisejících s molekulárním mechanismem vnitřních hodin. V rámci této práce jsem se snažila uchopit studium cirkadiánních rytmů člověka z několika různých úhlů. V první části práce jsem se pokusila identifikovat změny cirkadiánního systému člověka v průběhu raných stadií...