"Jsem tak, jak jsem." Životní příběh Pavla Z.

Abstract

Když někde zazní jméno "Pavel Z.", mnohým se vybaví umělec, konkrétně pak básník, člen hudební formace DG 307, výtvarník, herec, ale i jedna z nejvýznamnějších postav československého undergroundu, politický vězeň, signatář Charty 77, emigrant, reemigrant. Jak nahlíží tento muž na prožité události? Co ho formovalo? Jak jej vidí jeho blízcí? Kým je "básník ticha"? O Pavlu Z. lze nalézt značné množství informací, které však nejsou ucelené, jeho biografické údaje jsou uváděny pouze vágně, obvykle v podobě krátkých medailonů. Většinou je o Pavlovi Z. psáno zejména v souvislosti s tzv. procesem s "Plastic People" či v souvislosti s jeho uměleckou tvorbou. Zmapování života Pavla Z., mimo jiné prostřednictvím jeho slov a výpovědí jeho blízkých, představuje sondu do historie výrazné osobnosti, perzekvované v době tzv. normalizačního režimu v Československu a působící v zahraničí, ale je i ohlédnutím se zpět ke kořenům. V neposlední řadě také představuje ukázku specifického lidského myšlení, a proto je i zrcadlem vsazeným do současné společnosti.

A considerable amount of information can be found about Pavel Z., but it is incomplete, his biographical data is listed only vaguely, usually in the form of short medallions. Most pieces about Pavel Z. are mainly written in connection with the so-called process with "Plastic People" or in connection with his artistic work. Mapping the life of Pavel Z., among other things, not just through his words and the testimonies of his close ones, is a probe into the history of a prominent personality, persecuted during the so-called normalization regime in Czechoslovakia and operating abroad, and a look back to his roots. Last but not least, it also represents an example of specific human thinking, and therefore serves as a mirror embedded in contemporary society.