Náhradní mateřství v evropských zemích

Abstract

Náhradní mateřství představuje aktuální, vysoce kontroverzní společenské téma. Je úzce spojeno s asistovanou reprodukcí, bioetikou a statusovými právy jedince. Je obecně považováno za alternativní, krajní způsob léčby neplodnosti, vzbuzuje však značné množství morálních etických a právních otázek. K jejich řešení přistupují jednotlivé státy individuálně, v kontextu kulturních, historických a náboženských hodnot a tradic vyznávaných jejich společností. Tato práce se zabývá komparací jednotlivých národních pohledů na surogaci, odrážejících se v právních úpravách. Porovnává úpravu německou, francouzskou a španělskou, jako reprezentativní vzorek restriktivních přístupů, a úpravu britskou a ukrajinskou, reflektující naopak postoj vstřícný. Zajímavý je dynamický vývoj, který zaznamenala právní úprava náhradního mateřství v Portugalsku. Nález portugalského Ústavního soudu poskytuje cenný vhled do současného uvažování demokratického právního státu o náhradním mateřství a jeho úpravě tak, aby naplňovalo standard lidskoprávní ochrany. Práce také popisuje, s využitím relevantní judikatury, nebezpečí, která představuje přeshraniční surogace, zejména s ohledem na ochranu nejlepšího zájmu dítěte. Obsahuje rovněž popis současné kusé úpravy náhradního mateřství v České republice a s využitím poznatků získaných...

Surrogacy is a contemporary and highly controversial social issue. It is closely linked to assisted reproduction, bioethics and the status rights of the individual. It is generally considered an alternative, extreme way to treat infertility, but it raises a number of moral, ethical and legal issues. Solutions are approached by individual states on individual bases, in the context of cultural, historical and religious values and traditions professed by their societies. This work deals with the comparison of individual national views on surrogacy, which are reflected in the legislation. It compares the German, French and Spanish regulations, as a representative sample of restrictive approaches and the British and Ukrainian regulations, which in turn reflect the supportive attitude toward surrogate motherhood. The dynamic development experienced by the legislation on surrogacy in Portugal is highly interesting. The ruling of the Portuguese Constitutional Court provides valuable insight into the current thinking of the democratic rule of law on surrogacy and its adjustment to meet the standard of human rights protection. The work also describes the dangers posed by cross-border surrogacy using relevant case law, especially with regard to the protection of the best interests of the surrogate child. It...