Desecuritisation and Strategic Narratives: China's 16/17+1 Initiative in the Central and Eastern European Countries

Abstract

This dissertation uses Critical Discourse Analysis to examine China's strategic use of desecuritised language in its 16/17+1 foreign policy targeting the Central and Eastern European (CEE) region. Through the lens of securitisation theory and strategic narratives, the analysis suggests that China's foreign policy narrative targeting the CEE countries is strategic in nature and is a representation of China's ambition to form a new global order. As such, the desecuritisation strategies are used instrumentally to alleviate 'China threat' perception, increase the attractiveness of China in the region, and to further achieve its economic and geopolitical goals. Among political elites in the Visegrád 4 countries, namely Czechia, Hungary, Poland, and Slovakia, the level of reception of China's strategic narratives varies. The pro-China attitude at the governmental level is mainly motivated by economic incentives promised in the Chinese narrative as well as the governments' own political agendas. In a parallel process, converse anti-China sentiments and re-securitisation of China in the countries are largely connected to the primacy of the trans-Atlantic relationship with the US as well as the importance attached to European values. Keywords Chinese foreign policy, Central and Eastern European Countries,...

Magisterská práce používá kritickou analýzu diskurzu k analýze čínského strategického použití desekuritizační rétoriky ve své 16/17+1 zahraniční politice, která cílí na země střední a východní Evropy. Z hlediska sekuritizační teorie a strategických narativů, analýza naznačuje, že čínská zahraniční politika strategicky cílí na země střední a východní Evropy, za účelem uskutečnění ambicí nastolení nové mezinárodní normy. Desekuritizační strategie se používají na zmírnění vnímání Číny jako "čínské hrozby" a zvýšení atraktivity Číny jako perspektivního regionu jako centra pro světovou ekonomiku a geopolitiku. Mezi politickými elitami V4 se vnímání čínského vlivu liší. Pro-čínský postoj na vládní úrovni je motivován zvláště ekonomickými pobídkami a politickou agendou. Paralelně, anti-čínská a re-sekurizační politika vůči Číně je silně propojena s dominancí trans-atlantických vztahů s USA a také hájením evropských hodnot. Klíčová slova Zahraniční politika Číny, země střední a východní Evropy, desekuritizace, strategické narativy, mezinárodní normy, iniciativa 16/17+1