Kreatin monohydrát jako součást prevence sarkopenie u geriatrických pacientů / seniorů

Abstract

Introduction: Sarcopenia is a disease with a high prevalence in the elderly population and a significant negative impact on quality of life. Physical activity along with adequate nutritional intervention are key to mitigating these effects. Methods: The research was conducted using a questionnaire survey in which 113 nursing homes participated. The quality of nutritional care in these facilities was determined using a survey. Results: A total of 113 nursing homes were included in the research. Of these, 57% of facilities had a registered dietitian available. Nursing homes assess the presence of malnutrition at least 4 times a year in 74% of cases, of which they most often use changes in weight (80 %) and monitoring of food intake (70 %). Only 50 % of the facilities use validated nutritional screening tool. 83 % of the facilities apply nutritional support, most often in the form of diet modification and sipping (98 %). They use food fortifications less often, in a total of 57 % of facilities. The presence of a registered dietitian is affected by the size of the facility, with the larger ones being available to the registered dietitian at a higher frequency. The presence of a registered dietitian in the facility significantly positively affects the frequency of detection of malnutrition (P = 0.039)....

Úvod: Sarkopenie je onemocnění s vysokou prevalencí v seniorské populaci a výrazným negativním vlivem na kvalitu života. Fyzická aktivita spolu s adekvátní nutriční intervencí jsou klíčové ke zmírnění těchto dopadů. Metodika: Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 113 domovů pro seniory. Pomocí anketního výběru byla zjišťována kvalita nutriční péče v těchto zařízeních. Výsledky: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 113 domovů pro seniory. Z toho 57 % zařízeních mělo k dispozici nutričního terapeuta. Domovy pro seniory zjišťují přítomnost podvýživy alespoň 4x ročně v 74 % případů, z toho nejčastěji využívají změny v hmotnosti (80 %) a monitoraci příjmu potravy (70 %). Validovaný nutriční screening využívá pouze 50 % zařízení. Nutriční podporu aplikuje 83 % zařízení, z toho nejčastěji formou úpravy stravy a sippingu (98 %). Méně často využívají fortifikaci jídla, a to v celkem 57 % zařízení. Na přítomnost nutričního terapeuta má vliv velikost zařízení, kdy větší zařízení mají nutričního terapeuta k dispozici častěji. Přítomnost nutričního terapeuta v zařízení významně a pozitivně ovlivňuje frekvenci zjišťování podvýživy (p=0,039). Pozitivní vliv je sledován i ve frekvenci zjišťování hmotnosti, nicméně zde není rozdíl statisticky významný (p=0,290). Významný rozdíl byl...