Dobrovolná bezdětnost jako odpověď na klimatickou krizi současného světa

Abstract

Tato kvalitativní práce se zabývá dobrovolnou bezdětností jakožto specifickou individuální strategií biografického řešení největší globální hrozby současného světa - klimatické krize. V práci se soustředím na způsoby internalizace a akcentace klimatické krize v konkrétních reproduktivních volbách vybraných informátorů a vycházím z dat vytvořených během polostrukturovaných rozhovorů s 12 informátory různých národností, které rozděluji do dvou kategorií. Pro první z nich, kinovátory, představuje dobrovolná bezdětnost způsob vymanění se z genealogického pohledu na lidské příbuzenství, jímž se, podobně jako Donna J. Haraway (2016), snaží smazat hranici mezi lidským a ne-lidským světěm. Tito informátoři zažívají pocity hlubokého environmentálního žalu (Kevorkian, 2004) pramenící z vyznávaných hodnot antispeciesismu a na příčiny klimatické krize nahlížejí optikou antropocentrismu a na něj navázaných problémů, jako je přelidnění a jeho různá pojetí (viz např. Ehrlich, 1986 ve srov. s Haraway, 2016) či konzumerismus (Bell, 2004). Dobrovolná bezdětnost je pro kinovátory primárně přijetím individuální odpovědnosti za mitigaci klimatické krize a prostředkem k zachování vlastní vnitřní integrity. Environmentální antinatalisté vnímají dobrovolnou bezdětnost jako způsob adaptace na klimatickou krizi. Při svém...

This qualitative research focuses on the decision to stay childfree as a specific individual strategy for coping with the effects of climate crisis. The purpose of this study is to show ways in which the climate crisis is internalized and stressed within the decision to stay childfree. Data for this research were created through semi-structured interviews with 12 informants coming from all around the world. These informants were divided into two different categories. First of them, the kinnovators, perceive their decision to stay childfree as a way to erase the boundary between human and non-human worlds and therefore, similarly to Donna J. Haraway (2016), they perceive their childfreeness as an alternative to the popularly held belief of genalogical view on human kinship. These informants experience a great amount of environmental grief (Kevorkian, 2004) based on the values of antispeciesism and they see the main causes of climate crisis in the epoch of Anthropocene and therefore in the problems connected to human society - such as overpopulation (e.g. Ehrlich, 1986, compared to Haraway, 2016) or consumerism (Bell, 2004). Kinnovators perceive their decision to stay childfree as their individual responsibility and as a way to mitigate climate crisis, as well as a means to maintain their integrity....