Jiří Frejka v karlínském divadle 1950-1952

Abstract

Úkolem této práce je popsat a analyzovat poslední tvůrčí a životní etapu režiséra Jiřího Frejky v letech 1950-1952, spojenou s karlínským divadlem. Tato poslední fáze režisérova života a práce je v různých slovníkových heslech, ale i některých odborných publikacích přehlížena pouhým konstatováním Frejkova přeřazení do divadla v Karlíně, kde ukončil svůj život sebevraždou. Jeho karlínskou tvorbu a její okolnosti však dosud nikdo neanalyzoval. Doposud nejpodrobnější studií závěrečného období Frejkova života je práce Ladislavy Petiškové "Ze zákulisí jedné štvanice", publikovaná v Divadelní revue. Petišková navázala na své předchozí zkoumání Frejkovy tvorby ve vinohradském divadle (studie ve sborníku ,,0 nové divadlo") a její doposud poslední prací na toto téma je stať o Frejkově životě a tvorbě, která jako předmluva předchází výboru statí "Divadlo je vesmír". Ani v jedné z těchto studií se autorka podrobněji nepustila do analýzy režisérovy karlínské tvorby, pouze se o nich krátce zmiňuje. Nedostatkem výše jmenovaných studií, které jsem využíval i při své práci, jsou některé věcné chyby a špatný poznámkový aparát, který neumožňuje nalézt a ověřit mnohé z uvedených informací. Některé z věcných chyb, které se objevily ve studii Ze zákulisí jedné štvanice, byly následně opraveny na základě reakce Zuzany Sílové....

Jiří Frejka integrated the tenets of avant-garde, classical drama and poeticism. He entered the Karlín Theatre (at that time the Theatre of Czechoslovak State Film in Karlín) to direct the play "Nebe na zemi" by Jiří Voskovec, Jan Werich and Jaroslav Ježek in autumn 1950, after he was pushed off his post as the art chief of the Vinohrady Theatre (for political reasons). Inspite of this forced move he immediately started working on the development of the Karlín Theatre. He invited the contemporary first class artists to cooperate - the composer Václav Trojan, the choreographer Saša Machov, the poet Vítězslav Nezval or the set designer František Troster. Five peďormances which Frejka directed during his short work are some of the best and most successful those have ever been created in the Karlin Theatre. Although he had to give in to the demands of the regime of that time and he had to present plays from the Soviet Union ("Akulina", "Keto and Kote"), he also managed to present idyllic plays - "Paní Marjánka, matka pluku" by Josef Kajetán Tyl, or versicular "Schovávaná na schodech" by Vítězslav Nezval. Meanwhile he was trying to introduce the actors to a synthetical, leťs say musical-like acting - for the sake of the education of these "singing actors" he wanted to establish a new department ofmusical comedy...