Uig - lokální komunita
Uig - local community
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/13390Identifikátory
SIS: 52721
Kolekce
- Kvalifikační práce [23776]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Pargač, Jan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Etnologie - Maďarština
Katedra / ústav / klinika
Ústav etnologie
Datum obhajoby
24. 9. 2007
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Gaelský jazykový revival je v ohnisku zájmu mnoha jazykovědců a antropologů. Tato studie je v základě zaměřena na studium uigské komunity na ostrově Ledhais na Vnějších Hebridách. Pomocí historického a současného popisu tamní komunity podávám náčrt jazykové situace v této převážně gaelsky hovořící oblasti. Přes vysoké statistické číslo udávající počet gaelských mluvčích v Uigu (67%, Census 2001), nepovažuji toto statistické číslo za reálný odraz situace v Uigu. Žije zde velký počet rodin, které status gaelštiny podceňují a to i přes oficiální podporu gaelštiny. Status gaelštiny je tedy i nadále podřízen angličtině. I přes možnosti výuky v gaelštině v uigské základní škole, jsou rodiče pasivní a děti tento program nevyužívají. Pro mnohé z obyvatel je gaelština součástí kulturního dědictví. Uigskou komunitu sužuje nedostatek středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. V poslední době se Uig potýká také s nedostatkem bytové výstavby. V mnoha rodinách se kterými jsem pracovala, je zřetelný language revival směrem k angličtině. Na druhé straně i zde je patrná snaha tento vývoj zvrátit. Přesto je ještě příliš brzy nabízet pevné závěry. Uig a celé Hebridy se stále potýkají s ekonomickými problémy, které se v poslední době daří úspěšně eliminovat. Tato studie vznikla na základě informací získaných...
Gaelic language revival is the focus of many linguists and anthropologists. There are many generalisations written about this subject. This study is primarily based on a case study of the Uig community on the Isle of Lewis in the Outer Hebrides. With the use of historical and current descriptions of the community, problems are outlined associated with the Gaelic language in this mainly Gaelic speaking community. Despite the high number of recorded Gaelic speakers in Uig (67%, Census 2001), I consider this not a true reflection of the number of people who can use Gaelic daily. There are still many families who underestimate and therefore undermine the status of their language, despite the official support of Gaelic Education by the Scottish Government. Interestingly, there is an evident passivity of parents to enrol their children into Gaelic-medium units at the Uig Primary School yet, many parents do consider Gaelic as part of their cultural heritage. In Uig, a rural area, the number of higher educated inhabitants is minimal. Very lately, a lack of housing, has appeared as a problem and the local Community Council must deal with it. Many of the people questioned in this study are witnessing the language shift towards English in their own families. There seems to be some progress towards a reversing language...