Zur Diglossie als Gegenstand des politischen und publizistischen Diskurses in der deutschsprachigen Schweiz

Abstract

Po přečtení předmluvy k této práci jistě každý čtenář pochopí, co mne na jazykové situaci v německy mluvících kantonech Švýcarska tolik zajímá. Totiž ta nejistota, kterou člověk po rozhovoru s německým Švýcarem získá. Švýcarsko se přece řadí k německy mluvícím zemím, tak proč je zde takovým problémem domluvit se německy? Diglosie jako předmět politického a publicistického diskursu v německy mluvících kantonech Švýcarska skýtá mnoho témat, která by se k této práci dala přiřadit. Svůj průzkum jsem nakonec rozdělila na šest okruhů, které i chronologicky sledují postup mé práce. Na začátku jsem se rozhodla, že metodologie práce bude založena na diskursu a jeho analýze. Proto jsem první kapitolu věnovala právě metadiskursu a rozboru pojetí diskursu ve filozofii, na což navazuje i jeho pojetí v lingvistice. Nemohou zde zůstat nezmíněna jména M. Foucaulta, J. Habermase a S. Jägera, protože právě jejich práce pro mne byly inspirací k tomu, abych si k pochopení diskursu našla cestu. Ještě více mi v tomto ale pomohly práce, pro které již diskurs jako metodologie fungoval, např. studie Olivera Stenschkeho (2005). Rozbor se dostal až k analýze diskursu, který zkoumá, do jaké míry může něco řečeného, tedy slovo, ovlivnit čin a jednání, což samozřejmě platí i naopak. V této kapitole se našel prostor i pro rozbor pojmů...

Every reader will understand my passion for language situation in German speaking cantons of Switzerland after reading the preface of this work (the one about an occurence at one little Swiss station). That uncertainty which you have after talking to a German speaking Swiss. Switzerland is supposed to be one of the German-speaking countries so why is it such a problem to make yourself understood if you speak German? The topic of diglossia as the subject of political and publicistic discourse in Swiss German-speaking cantons offers many other themes which might be assigned to this work. Everything is realated to everything else and this work proves this saying. My research is divided into six areas that also chronologically follow my work. At the beginning the methodology of my work is discourse and its analysis. Therefore the first chapter is devoted to metadiscourse and a study of a discourse conception in philosophy followed by its conception in linguistic. I cannot forget to mention there M. Foucault, J. Habermas or S. Jäger as their works inspire me to find my way to understand the discourse, yet more helped me the studies for which discours as a methodology really works e.g. Oliver Stenschke's study (2005). Then my work comes to an analysis of discourse, which explore to what degree can something what...