"Radostně přijímám, co se koná pro mou záchranu" - křesťanství a existencialismus v díle Eugena Lišky

Abstract

Tato práce se věnuje dosud neznámému dílu českého katolického spisovatele druhé poloviny dvacátého století Eugena Lišky. První část práce představuje nepublikovaný text Liškova literárního debutu z konce čtyřicátých let, povídkovou sbírku Čas bez lásky, k jejímuž vydání nedošlo kvůli nástupu komunistické diktatury v roce 1948. Vřazuje ji do kontextu evropského existencialismu a vymezuje termín "křesťanský existencialismus" za pomocí odkazů na filozofii Gabriela Marcela, srovnáním s dílem Alberta Camuse a rekonstrukcí Liškovy recepce knihy G. K. Chestertona Ortodoxie. Druhá deskriptivní část se věnuje uvedení čtenáře do Liškova životního díla, románové trilogie, z které byl publikován pouze první díl, román Povolaní. Tato trilogie především přináší rekonstrukci křesťanského paradigmatu dějin lidstva jako dějin spásy. Třetí část poukazuje na podobnosti v tématické rovině textů (především raných) Eugena Lišky a Heinricha Bölla. Analyzuje především způsoby zjevování posvátna v textu obou autorů.

This text concerns on virtually uknown literary work of Eugen Liška - the Czech catholic writer of second half of the 20th century. First chapter introduces unpublished text of Liška's debut, short stories book with the title "Čas bez lásky" ("Time Without Love"), which was not published because of the beginning of communist dictatorship in 1948. We seek and find connections of Liška's short stories to European existencialism and present term "Christian existencialism" with help of the philosophy of Gabriel Marcel, comparison with work of Albert Camus and reconstruction of the Liška's lecture of Orthodoxy by G. K. Chesterton. Second rather descriptive chapter presents Liška's life work - novel trilogy. Only first novel could be published in 1970. This trilogy above all restores Christian paradigm of history of human kind as history of salvation. Third and last chapter shows similarities of themes of Liška's and Heinrich Böll's books (mainly of the first ones). We analyze the ways how the Sacredness emerges in the texts of both authors.