Obraz rodiny v povídkách Ignáta Herrmanna

Abstract

Diplomová práce se v interpretaci pěti povídkových souborů Ignáta Herrmanna (Drobní lidé I., Muž bez třináctky, Rodiny a rodinky, Staří mládenci, Z chudého kalamáře) zaměřuje na téma rodiny, které je společné všem analyzovaným povídkám (napsaným v období sedmdesátých až devadesátých let 19. století). Rodina je vymezena nejprve sociologicky (jako základní sociální jednotka), následovně je zasazena do kontextu české měšťanské společnosti 70.-80. let 19. století (jako rodina dvougenerační, s jasným "funkčním" dělením ženské a mužské role). Způsob analýzy herrmannovských postav v četných rodinných rolích ukazuje důležitost a nosnost tématu rodiny v autorových povídkách, ve kterých je viděn vrchol Herrmannovy tvorby.

This Diploma thesis interprets five collections of stories by Ignát Herrmann (Drobní lidé I. [Small people I.], Muž bez třináctky [A man without number thirteen], Rodiny a rodinky [Families and little Families], Staří mládenci [Old Bachelors], Z chudého kalamáře [From the poor inkpot]) written between 1870 and 1900, and focuses on the subject of 'the family'. 'The family' is initially qualified as a basic social unit, and subsequently implanted in to the context of Czech middle-class society between 1870 and 1900 as a two generation family, with a definitive and functional division of male and female roles. The analysis of Herrmann's characters in numerous family roles, clearly illustrates the importance of 'the family' in the author's stories, and is conclusively considered as the high point of Herrmann's work.