Jiří Haller v kontextu české jazykovědy

Abstract

Práce se snaží zkoumat postavení Jiřího Hallera v kontextu české jazykovědy, respektive v kontextu vývoje české jazykové kultury. V první kapitole ana Iyzuje dílo Jana Gebauera, Josefa Zubatého a Václava Ertla, tedy Hallerových předchůdců. Cílem je hledat společné aspekty jejich přístupu k jazykové kultuře. V druhé kapitole se práce zabývá východisky odborné činnosti Jiřího Hallera, především studií Problém jazykové správnosti, která shrnuje Hallerovy rané teoretické postoje. Třetí část práce zkoumá problematiku sporů o básnický jazyk, snaží se podat ucelený přehled těchto sporů a pokouší se o kritickou analýzu jednotlivých polemických vystoupení. Ve čtvrté části je pak probírána pozdější Hallerova činnost, tj. jeho odborné působení po roce 1932. Základním cílem práce je revidovat tradované .. názory týkající se osobnosti Jiřího Hallera a pokusit se hledat reálnější pohled na jeho působení a dílo.

This study tries to examine the position of Jiří Haller in the context of Czech linguistics, or more precisely in the context of the development of Czech research of language culture. The first chapter analyzes the work of Jan Gebauer, Josef Zubatý and Václav Ertl, Le. the work of Haller's predecessors. The goal is to find joint aspects of theirs approach to the language culture. The second chapter is concerned with the background of Haller's professional work, mainly with the study entitled "Problém jazykové správnosti", which summarizes Haller's early theoretical attitude. The third chapter analyzes the dispute over literary language; it offers a complex survey of those debates and tries to critically evaluate particular polemic appearances. The fourth part examines other works of Jiří Haller, Le. his activities after 1932. The main goal of the study is to revise traditional opinions on the personality of Jiří Haller and to present a more realistic view on his linguistic appearance and his work.