Pojem člověka v "El Criticón" Baltasara Graciána

Abstract

Tématem této práce je pojem člověka v barokním alegorickém románu El Criticón od Baltasara Graciána. Je rozdělena na tři části, z nichž první krátce nastiňuje historické události v Evropě 16. a 17. století. Uvádí do souvislosti životní osud Baltasara Graciána s politickou a hospodářskou krisí ve Španělsku po tridentském koncilu (třicetiletá válka, povstání v Katalánsku a Portugalsku) a konkretizuje některé převládající dobové myšlenky a postoje, jejichž vliv či reakci na ně v Graciánově díle nacházíme (heliocentrismus). Za zásadní považuje založení a pozdější působení jezuitského řádu, vzhledem k etické povaze díla se soustřeďuje na jezuitskou koncepci morálky (princip svobodné volby, Boží Milost, možnost remise hříchu) a přežívající myšlenky Erasma Rotterdamského. Následuje krátká 158 El Criticón, s. 359. Kurzíva A. M. charakterizace barokní literatury a pohled na důležitá literární topoi (bláznovství světa - svět naruby, život jako pouť, svět jako divadlo a pod.) ve vazbě na Kritikon.

This study deals with the concept of man in the allegorical novel of Baltasar Gracián's El Criticón. It is divided into three parts. The first part tries to describe shortly the events in Europe in the 16. and 17. century and show how they could possibly affect Gracián's life (the spanish crisis after the Thirty Years' War, the rebellion in Catalonia and Portugal). It also mentions some ideas that had an impact on his work, such as the idea of the heliocentric system, etc. The main importance is given to the foundation of the Jesuit Order, whose member Gracián was. In accordance with the moralistic character of Gracián's work I tried to sketch the outlines of the Jesuit morality, such as the free choice of every human and God's Grace; also I pointed out some ideas of Erasmus surviving in that period. Then I focused shortly on some of the baroque topoi, like the insanity of the world, life like a pilgrimage or the world upside down.