Básnické vidění I. A. Bunina. Na základě rozboru povídek

Abstract

V diplomové práci se zabýváme Hngvostylistickým rozborem povídkové tvorby Ivana Alexejeviče Bunina včetně kompozice s cílem dojít k určení principů jeho povídek, a tedy formulovat dimenzi básnicko-filozofickou. Příkladem takového rozboru může být např. analýza Buninovy básně z roku 1916 v závěru článku A. K. Žolkovského.! V této diplomové práci se konkrétně jedná o povídky IIepe6aJl (1892- 1898), 3UMHUU COH (1918), O oypaKe EMelle, KaKou 6blUlell 6cex yMHee (1921), B HeKomopOM l1apcm6e (1923), Cmapblu nopm (1927), IIep6a5l lllo606b (1930). Pro srovnání doplňujeme práci o kapitolu s ukázkou jiného, deníkového žánru, ve kterém se, stejně jako ve většině rozebíraných povídek, vyskytují hláskově instrumentované a rytmizované úseky, třebaže /(He6HuK (1917-1918) a OKa5lHHble OHU (1918-1919) nejsou díla čistě umělecká. V rámci analýzy provádíme rozbor fonetický, v němž zkoumáme, jak je využito vokálů a konsonantů, jejich distribuce k vyjádření významu a expresivity. Kromě hláskové instrumentace si všímáme rytmizace a jejího vztahu k sémantice textu. Důležitou se zde jeví rovněž pozornost zaměřená na sémanticko-Iexikální rovinu, tedy na sémantiku slov a jejich výběr, a na syntax. Na základě takového rozboru charakterizujeme autorovo básnické myšlení a podstatu toho, v čem tkví často zdůraňované mistrovství Buninova...