Esterházy Péter és Peter Handke prózája közötti intertextuális viszonyok

Abstract

The purpose of the diploma thesis entitled Intertextual Relations bet:Yveen the Prose of Peter Esterhdzy and Peter Handke was the analysis of the role of intertextual references from the viewpoint of the reader between A szfv segedigei, the last part of Esterhazy's text Bevezetes a szepirodalomba, and Wunschloses Ungliick by the contemporary Austrian author Peter Handke. The question of the quotations from Handke's novel in Esterhazy's work have been approached on the basis of theories of intertextuality and reception aesthetics. Since its introduction into literary theory by Julie Kristeva in the 1960s, the term 'intertextuality' has acquired various differing and mutually overlapping meanings. In the present work, attention was paid only to the most significant aspects of the discussions of the theme: the confrontation of intertextuality, in the widest sense of the word, in its sociocultural context and with its more narrow conception in terms of poetics. A syntheses of these two main currents, i.e. the interpretation of intertextuality in a single model, was attempted by E. Kulcsar Szab6, and in the following chapters the present thesis largely follows his conception. Even though the central focus of attention is the quotations in Esterhazy's work from the standpoint of the reader, it is the author's...

Cílem diplomové práce s názvem Intertextuální vztahy mezi prózou Pétera Esterházyho a Petera Handkeho byla analýza role intertextuálních referencí z hlediska čtenáře mezi A szív segédigéi, poslední částí Esterházyho textu Bevezetés a szépirodalomba, a Wunschloses Ungliick Petera Handkeho, současného rakouského autora. K citátům z Handkeho románu v Esterházyho díle jsem tedy přistupovala na základě intertextuálních teorií a recepční estetiky. Pojem intertextuality od svého zavedení J. Kristevou do literární vědy v šedesátých letech nabyl různě odlišných a navzájem se překrývajících významů. Ve své práci se zaměřuji jenom na nejdůležitější aspekty diskuse o pojmu: na konfrontaci intertextuality v širším slova smyslu a jeho užší poeto logické pojetí ve společensko kulturním kontextu. O syntézu těchto dvou hlavních směrů, tj. o interpretace intertextuality v jednotném modelu, se pokusil Kulcsár Szabó. V dalších kapitolách práce vycházím z jeho koncepce. I když se práce zabývá citáty v Esterházyho díle z pohledu čtenáře, považovala jsem za nezbytné rovněž pojednat i o několika produkčně-estetických otázkách, které pro čtenáře mohou být relevantní z hlediska vnímání intertextuálních referencí. Náčrtem paralel mezi Esterházyho a Handkeho chápánímjazyka se pokusím odpovědět na otázky, jak se dá z Esterházyho vztahu...