dc.contributor.advisor | Ošťádal, Bohuslav | |
dc.creator | Charvátová, Zuzana | |
dc.date.accessioned | 2018-09-20T15:56:19Z | |
dc.date.available | 2018-09-20T15:56:19Z | |
dc.date.issued | 2008 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/14533 | |
dc.description.abstract | Dle údajů Světové zdravotnické organizace jsou v zemích střední a východní Evropy nejčastější příčinou úmrtí choroby srdce a cév. Více než polovinu z tohoto množství zaujímá jediné onemocnění, jímž je akutní a chronická ischemická choroba srdeční (ICHS). Cílem klinických i experimentálních kardiologů, kteří se výzkumem prevence a terapie ICHS zabývají, je proto tuto nepříznivou situaci zlepšit. ICHS vzniká jako důsledek nerovnováhy mezi množstvím kyslíku (a substrátů) dodávaného srdeční buňce a množstvím kyslíku, které buňka aktuálně potřebuje ke splnění metabolických nároků. Při ischemii (na rozdíl od hypoxie) je navíc kromě dodávky živin narušen i odvod produktů a nežádoucích zplodin buněčného metabolizmu. Výsledkem je pak přechod srdečního svalu na anaerobní metabolizmus, hromadění metabolitů a porucha energetické a iontové homeostázy; to vede k poruchám kontraktility a konečným důsledkem omezení perfuze myokardu může být zánik srdeční buňky a vznik infarktu myokardu. V tom, zda poškození bude reverzibilní či ireverzibilní, hraje rozhodující roli délka trvání ischemie. Jedinou možností, jak zabránit či alespoň zmírnit nevratné poškození srdečního svalu, je včasné obnovení průtoku krve koronárním řečištěm v postižené oblasti. Rozsah ischemického poškození srdečního svalu nezávisí pouze na intenzitě a... | cs_CZ |
dc.language | Čeština | cs_CZ |
dc.language.iso | cs_CZ | |
dc.publisher | Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta | cs_CZ |
dc.title | Odolnost nezralého srdečního svalu k nedostatku kyslíku | cs_CZ |
dc.type | dizertační práce | cs_CZ |
dcterms.created | 2008 | |
dcterms.dateAccepted | 2008-04-17 | |
dc.description.department | Ostatní pracoviště | cs_CZ |
dc.description.faculty | 2. lékařská fakulta | cs_CZ |
dc.description.faculty | Second Faculty of Medicine | en_US |
dc.identifier.repId | 138935 | |
dc.title.translated | Resistance of immature heart muscle to insufficient oxygen | en_US |
dc.contributor.referee | Vízek, Martin | |
dc.contributor.referee | Kuneš, Jaroslav | |
dc.contributor.referee | Škovránek, Jan | |
dc.identifier.aleph | 002099197 | |
thesis.degree.name | Ph.D. | |
thesis.degree.level | doktorské | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | - | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | - | en_US |
thesis.degree.program | Fyziologie a patofyziologie člověka | cs_CZ |
thesis.degree.program | Human Physiology and Pathophysiology | en_US |
uk.thesis.type | dizertační práce | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-cs | 2. lékařská fakulta::Ostatní pracoviště | cs_CZ |
uk.faculty-name.cs | 2. lékařská fakulta | cs_CZ |
uk.faculty-name.en | Second Faculty of Medicine | en_US |
uk.faculty-abbr.cs | 2.LF | cs_CZ |
uk.degree-discipline.cs | - | cs_CZ |
uk.degree-discipline.en | - | en_US |
uk.degree-program.cs | Fyziologie a patofyziologie člověka | cs_CZ |
uk.degree-program.en | Human Physiology and Pathophysiology | en_US |
thesis.grade.cs | Prospěl/a | cs_CZ |
thesis.grade.en | Pass | en_US |
uk.abstract.cs | Dle údajů Světové zdravotnické organizace jsou v zemích střední a východní Evropy nejčastější příčinou úmrtí choroby srdce a cév. Více než polovinu z tohoto množství zaujímá jediné onemocnění, jímž je akutní a chronická ischemická choroba srdeční (ICHS). Cílem klinických i experimentálních kardiologů, kteří se výzkumem prevence a terapie ICHS zabývají, je proto tuto nepříznivou situaci zlepšit. ICHS vzniká jako důsledek nerovnováhy mezi množstvím kyslíku (a substrátů) dodávaného srdeční buňce a množstvím kyslíku, které buňka aktuálně potřebuje ke splnění metabolických nároků. Při ischemii (na rozdíl od hypoxie) je navíc kromě dodávky živin narušen i odvod produktů a nežádoucích zplodin buněčného metabolizmu. Výsledkem je pak přechod srdečního svalu na anaerobní metabolizmus, hromadění metabolitů a porucha energetické a iontové homeostázy; to vede k poruchám kontraktility a konečným důsledkem omezení perfuze myokardu může být zánik srdeční buňky a vznik infarktu myokardu. V tom, zda poškození bude reverzibilní či ireverzibilní, hraje rozhodující roli délka trvání ischemie. Jedinou možností, jak zabránit či alespoň zmírnit nevratné poškození srdečního svalu, je včasné obnovení průtoku krve koronárním řečištěm v postižené oblasti. Rozsah ischemického poškození srdečního svalu nezávisí pouze na intenzitě a... | cs_CZ |
uk.file-availability | V | |
uk.publication.place | Praha | cs_CZ |
uk.grantor | Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Ostatní pracoviště | cs_CZ |
thesis.grade.code | P | |
dc.identifier.lisID | 990020991970106986 | |