Bilingualism as a conflicted form of life

Abstract

The work presents competing discourses around bilingualism that surround fluctuating national identity in Ukraine. The use of Ukrainian and Russian languages has been for a long time a highly sensitive issue, repeatedly taking shape as an instrument of political campaigns and overt propaganda, and continues to be a subject of debates and tensions. Crimean crisis and the war in the East of Ukraine are not merely clearly-cut results of Russian military strategy and aggression. Other poignant factors are: long-lasting unresolved language issues, artificially imposed linguistic monism, and conflicted national identity that constituted a conflicted form of life characteristic to Ukraine. They are attributable to centuries of particular historical development and bewildering post-Soviet heritage but constructed through Russian political propaganda and forced Ukrainian policies toward exclusion. This work explores national identity through the language situation in Ukraine to gain a holistic grasp of how exclusive Ukrainian language legislation influences the nation's cultural-linguistic settings. The given study claims that the development of the linguistic landscape in Ukraine climaxed in a setting of de jure monolingual, yet de facto bilingual country: the new language legislation requires all...

Práce představuje konkurenční diskurzy o bilingvismu, které obklopují kolísající národní identitu na Ukrajině. Používání ukrajinského a ruského jazyka je po dlouhou dobu velmi citlivým tématem, které se opakovaně formuje jako nástroj politických kampaní a zjevné propagandy, a nadále je předmětem debat a napětí. Krymská krize a válka na východě Ukrajiny nejsou jen jasnými výsledky ruské vojenské strategie a agrese. Dlouhodobě nevyřešené jazykové problémy, uměle zavedený jazykový monismus a konfliktní národní identita představovaly rozpornou formu života charakteristickou pro Ukrajinu. Dá se to z velké části přičíst historickému vývoji a matoucímu post-sovětskému dědictví, ale finálně obnoveno prostřednictvím ruské politické propagandy a vynucené ukrajinské vylučujicí politiky. Tato práce zkoumá ukrajinskou národní identitu skrze jazyk, pro získání uceleného pochopení, jak vylučujicí jazykové zakonodarství ovlivňuje kulturně-jazykové prostředí národa. Predložená studie tvrdí, že vývoj jazykové krajiny na Ukrajině vyvrcholil v prostředí de jure monolingvní, přesto de facto bilingvní země: nová jazyková legislativa vyžaduje, aby všichni Ukrajinci přešli na ukrajinštinu. Řešení bylo považováno za účinné v době, kdy krymská krize začala, tedy v březnu 2014, a stalo se tak základním kamenem nové...