Bilingualism as a conflicted form of life
Bilingvismus jako konfliktní forma života
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/148300Identifiers
Study Information System: 199333
Collections
- Kvalifikační práce [6714]
Author
Advisor
Referee
Gvoždiak, Vít
Faculty / Institute
Faculty of Humanities
Discipline
Electronic Culture and Semiotics
Department
Programme Electronic Culture and Semiotics
Date of defense
10. 9. 2021
Publisher
Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studiíLanguage
English
Grade
Very good
Keywords (Czech)
bilingualismus, bilingualita, národní identita, Ukrajina, Rusko, Krym, forma života, jazykKeywords (English)
bilingualism, bilinguality, national identity, Ukraine, Russia, Crimea, form of life, languagePráce představuje konkurenční diskurzy o bilingvismu, které obklopují kolísající národní identitu na Ukrajině. Používání ukrajinského a ruského jazyka je po dlouhou dobu velmi citlivým tématem, které se opakovaně formuje jako nástroj politických kampaní a zjevné propagandy, a nadále je předmětem debat a napětí. Krymská krize a válka na východě Ukrajiny nejsou jen jasnými výsledky ruské vojenské strategie a agrese. Dlouhodobě nevyřešené jazykové problémy, uměle zavedený jazykový monismus a konfliktní národní identita představovaly rozpornou formu života charakteristickou pro Ukrajinu. Dá se to z velké části přičíst historickému vývoji a matoucímu post-sovětskému dědictví, ale finálně obnoveno prostřednictvím ruské politické propagandy a vynucené ukrajinské vylučujicí politiky. Tato práce zkoumá ukrajinskou národní identitu skrze jazyk, pro získání uceleného pochopení, jak vylučujicí jazykové zakonodarství ovlivňuje kulturně-jazykové prostředí národa. Predložená studie tvrdí, že vývoj jazykové krajiny na Ukrajině vyvrcholil v prostředí de jure monolingvní, přesto de facto bilingvní země: nová jazyková legislativa vyžaduje, aby všichni Ukrajinci přešli na ukrajinštinu. Řešení bylo považováno za účinné v době, kdy krymská krize začala, tedy v březnu 2014, a stalo se tak základním kamenem nové...
The work presents competing discourses around bilingualism that surround fluctuating national identity in Ukraine. The use of Ukrainian and Russian languages has been for a long time a highly sensitive issue, repeatedly taking shape as an instrument of political campaigns and overt propaganda, and continues to be a subject of debates and tensions. Crimean crisis and the war in the East of Ukraine are not merely clearly-cut results of Russian military strategy and aggression. Other poignant factors are: long-lasting unresolved language issues, artificially imposed linguistic monism, and conflicted national identity that constituted a conflicted form of life characteristic to Ukraine. They are attributable to centuries of particular historical development and bewildering post-Soviet heritage but constructed through Russian political propaganda and forced Ukrainian policies toward exclusion. This work explores national identity through the language situation in Ukraine to gain a holistic grasp of how exclusive Ukrainian language legislation influences the nation's cultural-linguistic settings. The given study claims that the development of the linguistic landscape in Ukraine climaxed in a setting of de jure monolingual, yet de facto bilingual country: the new language legislation requires all...