Les v životě středověkého člověka na příkladu křivoklátského loveckého hvozdu

Abstract

Wood was very important in life of medieval people. But its importance was changing in relation to social status of the person, who use the wood. King was hunting in forests, and it was a sovereigns, who began with hunting in the area of Křivoklát wood. The sovereigns founded many castles there, for example Křivoklát, Nižbor and Týřov, and the most important function of this castles that they where places, where it was possible to hunt. Sovereign was owner of this area, and he didn't want to give villages and other goods there. So we know, that the villages, which were given monasteries by princes and kings, were situated on the border of Křivokláts wood. We know gentry from Křivoklát too. There were some men, who were witness on the records of sovereign. We can name Zdeslav of Čistá, Vlček, Vacemil and Henry of Zvíkovec or Kuno of Kounov. By castle Křivoklát arose a system of royal man, which was founded by the king Přemysl Otakar II. There were two groups, the first were noble men and the second were low-born. Their duties were connected above all with defence of castle, but they had other duties too. Kings founded some cities too. In relation to area of Křivoklát played the biggest importance town Beroun and Rakovník. Beroun was a royal town, and inhabitans of Beroun could use woodland pasturage in...

Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala "Les v životě středověkého člověka". Vzhledem k tomu že téma dějin lesa je velmi široké, došlo k zúžení tématu pouze na oblast křivoklátského hvozdu, který byl ve středověku významným lovištěm českých knížat a králů a ve kterém došlo k, v Čechách ojedinělému, vybudování sítě královských hradů a hrádků. Jejich skutečná role dosud nebyla uspokojivě vysvětlena, jistá je pouze jejich lovecká funkce a jisté úlohy ve správě oblasti. Chronologicky jsem snažila zpracovat problematiku do doby před nástupem husitství, jako mezník jsem si vybrala konec vlády Karla IV. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, pro jejichž rozdělení jsem jako výchozí určila sociální stratifikaci lidí ve středověku. První je věnována obecně lesu ve středověku, druhá charakteristice zkoumaného regionu, jeho přírodním podmínkám a nástinu dějin. V dalších kapitolách se postupně zabývám vztahem panovníka k lesu, poté šlechtě, která v loveckém hvozdu sídlila, městům, která s ním sousedila či ležela přímo v jeho středu, a naposledy vesnickému osídlení v regionu, se kterým je spjato i získávání surovin a výroba, jak zemědělská tak i nezemědělského rázu. Hlavním pramenem pro mě pro dobu Přemyslovců byly především listiny vydávané panovníkem. Ty jsou až k roku 1283 vydány v edici Codex...