dc.creator | Činátl, Kamil | |
dc.date.accessioned | 2021-10-06T14:41:35Z | |
dc.date.available | 2021-10-06T14:41:35Z | |
dc.date.issued | 2014 | |
dc.identifier.isbn | 978-80-7422-291-7 | cs |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/150566 | |
dc.language | Čeština | cs |
dc.publisher | Nakladatelství Lidové noviny a Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta | cs |
dc.subject | paměť | cs |
dc.subject | české dějiny | cs |
dc.title | Naše české minulosti aneb jak vzpomínáme | cs |
dc.type | habilitační práce | cs_CZ |
dcterms.dateAccepted | 2021-04-15 | |
dc.contributor.referee | Beneš, Zdeněk | |
dc.contributor.referee | Švaříčková Slabáková, Radmila | |
dc.contributor.referee | Škvarna, Dušan | |
thesis.degree.discipline | České dějiny | cs |
uk.faculty-name.cs | Filozofická fakulta | cs |
uk.author.affiliation | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta | cs |
uk.author.affiliation | Ústav pro studium totalitních režimů | cs |
uk.habilitation-board.chairman | Hlavačka, Milan | |
uk.habilitation-board.member | Bartlová, Milena | |
uk.habilitation-board.member | Musilová, Dana | |
uk.habilitation-board.member | Beneš, Zdeněk | |
uk.habilitation-board.member | Šebek, Jaroslav | |
uk.abstract.cs | V několika případových studiích zachycuje kniha vzpomínkovou praxi české společnosti po roce 1989. Zaměřuje se na paměťové události, které měly širší publikum a společenský dosah (spor o katedrálu, polemiky ohledně prvního polistopadového vysílání seriálu Třicet případů majora Zemana, ohlas televizního seriálu Vyprávěj aj.). Autor věnuje pozornost nejen obsahům vzpomínání (příběhy a obrazy minulosti), ale též jednotlivým médiím (film, fotografie, krásná literatura), která představy minulosti zprostředkují. Kniha se snaží zachytit specifická pravidla kolektivního vypovídání o dějinách, která určují možnosti vzpomínání. Autor se pokouší o pohled za sdílené reprezentace minulosti, do zákulisí paměťového provozu. Promýšlí otázky, jakým způsobem a proč vlastně vzpomínáme. Sleduje, jak se náš vztah k dějinám a podoby našich minulostí historicky proměňovaly. Minulost zde není nahlížena perspektivou historické skutečnosti, ale jako kolektivně sdílená představa, která má svou funkci pro jedince, rodinu i širší sociální kontexty (generační, místní či národní identity). Případové studie ilustrují, k čemu publikum mediálně zpřítomňovanou minulost potřebuje. Rušný paměťový provoz české společnosti vzbuzuje celou řadu dalších otázek, na něž se autor snaží odpovědět s pomocí pojmů a konceptů soudobých „memory studies“. Kniha tak navíc čtenáři nabízí kontakt s tímto dynamicky se rozvíjejícím oborem, inspiruje se současnými teoriemi paměti a vzpomínání, které se kriticky vymezují vůči pojetí „míst paměti“ Pierra Nory. Autor využívá zejména performativní přístupy k výzkumu paměti (např. Raphael Samuel) a teorie zdůrazňující dynamickou povahu vzpomínání a roli zprostředkujících médií (např. Astrid Erll). | cs |