Sociální determinanty zdraví a nemoci

Abstract

This thesi s is focused on sociology of medicine and it concems various kinds of influences, which may have an impact on human state of health. In the centre of interest are social variables, nevertheless biological and psychological factors are not omitted. The thesis deals with social influences upon health at more levels. It uncovers the differences in overall mortality and life expectancy between different social groups and in mortality of separate types of death causes. It discusses which groups of people are exposed to which physiological or psychological diseases and it also mentions overall morbidity on the basis of incapacity for work. It searches differences in self-reported health too. First of all the emphasis is put on finding some connections between health and following social variables: gender, social status or social class, social support, ethnicity and age. In case of gender the relation is unequivocal. Women live on average longer than men, but they have lower health life expectancy in comparison with men. Also the individua! placement on the socialladder determines his state of health. The higher he is situated, the better health he has. Not only material conditions of individual's life are a reason for those statements, but also lifestyle of particular social groups plays a significant...

Tato práce se pohybuje na poli sociologie medicíny a zabývá se různými druhy vlivů, které mají dopad na zdravotní stav člověka. V centru zájmu stojí sociální proměnné, nicméně není zde opomenut ani dopad biologických a psychických faktorů. Práce se sociálním vlivům na zdraví věnuje na několika úrovních. Zabývá se rozdíly v celkové úmrtnosti a naději dožití mezi odlišnými sociálními skupinami i v úmrtnosti na jednotlivé druhy příčin smrti. Pojednává o tom, jakým nemocem ať už fyziologického, nebo psychického rázu jsou různé skupiny lidí vystaveny a okrajově se zmiňuje také o celkové nemocnosti na základě pracovní neschopnosti. Hledá též odlišnosti v subjektivním hodnocení zdraví. Důraz je kladen především na nalezení souvislostí mezi zdravím a následujícími sociálními proměnnými: pohlavím, socioekonomickým statusem, sociální podporou, etnicitou a věkem. V případě pohlaví je závislost zdraví jednoznačná. Ženy se průměrně dožívají vyššího věku než muži, ovšem oproti mužů mají nižší průměrnou délku života ve zdraví. Stejně tak umístění jedince na sociálním žebříčku určuje jeho zdravotní stav. Čím výše se člověk nachází, tím lepšímu se těší zdraví. Důvodem nejsou jen materiální podmínky života jedince, ale také životní styl jednotlivých sociální skupin. Analýza sociální podpory poukazuje na souvislost mezi...