Obraz "pražského jara" a roku 1968 v české literature 2. poloviny 20. století jako problém emblematické redukce

Abstract

The thesis presents an analysis of the image of the "Prague Spring" and the year 1968 in Czech literature of the 2nd half of the 20th century. It focuses on the issue of emblematic reduction which occurs in the representation of the social situation in 1968, and analyzes the emblems which participate in the construction of the literary image of the Prague Spring in particular texts. The first part focuses on texts of the official literature of 1970s and 1980s, which attempt to create an image of the Prague Spring as a period of crisis in accordance with the conclusions of the document Poucení z krizového vývoje ve strane a spolecnosti po 13. sjezdu KSC (Lesson drawn from the crisis development in the Party and Society after the 13th Congress of the C.P.Cz.), as well as the contemporary requirements of socialist literature. In these texts the principle of emblematic reduction proves to be abundantly applied, in full concordance with the idea that simple notions and stereotypes guarantee unambiguous reading and add the necessary cogency. The emblems, based on the main ideological pillars of the normalization period (the principle of the class struggle, the cult of work and family etc.) and thus having fixed meanings at the time, play a vital role in the representation of characters, milieu and the situation...

Diplomová práce predstavuje analýzu obrazu pražského jara a roku 1968 v ceské literature druhé poloviny 20. století. Zameruje se pri tom na problém emblematické redukce, k níž pri reprezentaci spolecenského dení roku 1968 dochází, a analyzuje emblémy, které se na konstrukci literárního obrazu pražského jara v jednotlivých textech podílejí. Analyzovány jsou nejprve texty oficiální literatury sedmdesátých a osmdesátých let, usilující o vytvorení obrazu pražského jara jako období krize v souladu se závery dokumentu Poucení z krizového vývoje ve strane a spolecnosti po 13. sjezdu KSC a dobovými požadavky na podobu socialistické literatury. Ukazuje se, že v textech oficiální literatury se princip emblematické redukce uplatnuje v hojné míre, v plném souladu s tím, že využití pruhledných sdelení a myšlenkových stereotypu zarucuje textu jednoznacné ctení a dodává mu potrebnou presvedcivost. Emblémy, cerpající ze základních pilíru ideologie doby normalizace (princip trídního boje, kult práce a rodiny apod.), a tudíž opatrené v dobovém kontextu ustáleným významem, hrají v textech oficiální literatury roli pri reprezentaci postav, prostoru i celkového dení a podílejí se na prehledném a jasne hodnotove orientovaném vyznení obrazu pražského jara. Analyzované texty literatury exilové a ineditní, mezi než patrí jak texty...