Řeka klidná, řeka divoká: Etnografický výzkum kolem řeky Otavy

Abstract

In this diploma thesis I wanted to find out how people who live in a close relationship with the river deal with the extremes like are floods and drought. I wondered if local settlers and the city administration identified the threat of flood differently from people who did not live in contact with the river, and if their relationship with the river could be useful for others. I tried to find out if and how the locals reflect climate change through their lived experiences with floods and droughts. During my six-month research, based on ethnographic methods I spent time with gardeners who have been critically affected by drought in recent years, with settlers who regularly experience floods and with representatives of the city administration. Thanks to ethnography, I was able to understand the context of the relationships I studied. I found out that living in contact with floods is not as dramatic as it may seem to an observer. Thanks to many years od experience with floods and the river have the locals developed local knowledge, that can be very useful for whole city; If the city administration can combine expert and local knowledge, solving potential problems with high water can become much more effective and proportionate to reality. People living under the threat of floods do not need to be seen...

Řeka klidná, nebo řeka divoká? Jak to s Otavou tedy je? Trápí obyvatele města Sušice více sucho, nebo povodně? Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit, jak se lidé, kteří žijí v úzkém vztahu s řekou, vypořádávají s extrémy, které pravidelně řeka v podobě záplav přináší. Zajímalo mě, jestli místní usedlíci a správa města vůbec hrozbu povodní identifikují a může-li být jejich vztah k řece v tomto směru užitečný i jiným. Kromě toho jsem se zabývala projevy klimatické změny u nás, a to konkrétně právě extrémními výkyvy počasí jako jsou záplavy a sucho. Snažila jsem se zjistit, jestli a jak místní reflektují klimatickou změnu skrze své žité zkušenosti s povodněmi a suchem. Metodou mého výzkumu byla etnografie. Během šestiměsíčního výzkumu jsem trávila čas se zahrádkáři, kterých se v posledních letech kriticky dotýká sucho, ačkoli mají zahrádky kousek od řeky, s usedlíky, kteří pravidelně v menší či větší míře zakouší záplavy, a se zástupci městské správy, u kterých mě zajímalo především to, jak se jejich expertní pohled snoubí s letitými zkušenostmi. Díky zvolené metodě jsem měla možnost proniknout do světů aktérů a pochopit kontext vztahů, které jsem studovala. Zjistila jsem, že žít v kontaktu s povodněmi není tak dramatické, jak se neznalému pozorovateli může zdát. Dokonce z výzkumu vyplývá, že...