Nápravná opatření v ochraně životního prostředí

Abstract

Předkládaná práce si kladla za cíl rozbor nápravných opatření z oblasti ochrany životního prostředí nejprve obecně z pohledu právní teorie a následně konkrétně rozborem jednotlivých ustanovení upravujících nápravná opatření ve vybraných zákonech z této oblasti. Vybraná nápravná opatření byla podrobena zhodnocení účelnosti a efektivnosti platné právní úpravy, přičemž jedním z použitých nástrojů byl exkurz do praxe příslušných orgánů. V návaznosti na toto zhodnocení jsou součástí práce také úvahy v rovině de lege ferenda, reflektující zjištěné nedostatky, zejména nízkou využívanost nápravných opatření v praxi. Tyto závěry je však nutné brát pouze jako dílčí, jelikož ambicí této práce nebylo představit vyčerpávající rozbor tohoto institutu ani přednést úplný přehled zavedené praxe příslušných orgánů. První kapitola je zaměřena na obecnou charakteristiku, vymezení a zasazení nápravných opatření do kontextu práva životního prostředí. Věnuje se také vztahu nápravných opatření k odvětvovým právním principům a konečně nabízí možná kritéria členění nápravných opatření. Ve druhé kapitole je obsažen rozbor jednotlivých úprav nápravných opatření v rámci vybraných platných právních předpisů z oblasti ochrany životního prostředí. Zmíněny jsou východiska a cíle konkrétních zákonů, režim právní úpravy nápravných opatření a...

The aim of this thesis was to analyse remedial measures in the field of environmental protection first from the perspective of legal theory in general and then specifically by analysing individual provisions regulating remedial measures in selected laws in this field. The selected remedial measures were subjected to an evaluation of the effectiveness and efficiency of the current legislation, one of the tools used being an excursion into the practice of the relevant authorities. Following this evaluation, the work also includes de lege ferenda considerations reflecting the identified shortcomings, in particular the low use of corrective measures in practice. However, these conclusions should be considered only partial, as the ambition of this work was not to present an exhaustive analysis of this institute nor to present a complete overview of the established practice of the competent authorities. The first chapter focuses on the general characteristics, definition and setting of remedies in the context of environmental law. It also looks at the relationship of remedies to sectoral legal principles and finally offers possible criteria for the classification of remedies. The second chapter provides an analysis of the various arrangements for remedies in the context of selected existing environmental...