Zdůvodnění věčnosti v časech

Abstract

Diplomová práce Zdůvodnění věčnosti v časech řeší vztah entity, jejíž existence je modálně nutná, k časům entit podmíněné existence, jejichž existence je vymezena vznikem a zánikem, tedy dvěma póly existence. Vyřešení tohoto vztahu je odpovědí na Pannebergovu otázku po vztahu věčnosti k časoprostorové struktuře univerza. Přístup k řešení tohoto problému je analyzován v úvodní kapitole. Entity podmíněné existence - jsoucna - lze z hlediska existence považovat za polární entity, zatímco modálně nutná, která nevzniká a ani nezaniká, překlenuje ve své existenci póly existence všech jsoucen - je tedy v tomto smyslu nadpolární. K vyjádření pomíjivosti existence jsoucen je třeba čas. Skutečnost, že entity podmíněné existence musí existovat v čase, navozuje otázku vztahu modálně nutné entity k času. Formálně- logické vyjádření vztahu modálně nutné entity k časům modálně podmíněných entit je tématizováno ve druhé kapitole. Jsou zde uvedeny postačující podmínky pro takovou existenci modálně nutné entity, kterou lze z hlediska podmíněných entit prohlásit za neohraničené trvání. Modálně nutná entita, která splňuje tyto podmínky je prohlášena za věčnou. A jestliže modálně nutná entita existuje, tak sjednocení časů všech modálně podmíněných entit, které je časem modálně nutné entity, je nazváno věčností....

The thesis "The justification of eternity in times" addresses the relationship of the entity whose existence is modally necessary to the times of the entities of contingent existence, whose existence is defined by creation and termination, i.e., by the two poles of existence. The solution of this relationship is the answer to Panneberg's question about the relationship of eternity to the space-time structure of the universe. The approach to solving this problem is analyzed in the introductory chapter. Entities of contingent existence - beings - can be considered from the point of view of existence as polar entities, while the modally necessary one, which neither comes into existence nor ceases to exist, spans in its existence the poles of existence of all beings - it is therefore supra-polar in this sense. Time is needed to express the impermanence of the existence of beings. The fact that entities of contingent existence must exist in time raises the question of the relation of the modally necessary entity to time. The formal-logical expression of the relation of modally necessary entities to the times of modally contingent entities is discussed in second chapter. Sufficient conditions are given here for such an existence of a modally necessary entity which can be said to be of unbounded duration...