Zobrazit minimální záznam

dc.creatorFischerová, Sylva
dc.date.accessioned2021-10-13T07:14:36Z
dc.date.available2021-10-13T07:14:36Z
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/151499
dc.languageČeštinacs
dc.titleHippokratovský spis O přirozenosti člověkacs
dc.typehabilitační prácecs_CZ
dcterms.dateAccepted2020-05-21
dc.contributor.refereeDaneš, Jaroslav
dc.contributor.refereeŠimon, František
dc.contributor.refereeHavrda, Matyáš
thesis.degree.disciplineŘecká a latinská studiacs
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs
uk.author.affiliationUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs
uk.habilitation-board.chairmanMouchová, Bohumila
uk.habilitation-board.memberDaneš, Jaroslav
uk.habilitation-board.memberKarfík, Filip
uk.habilitation-board.memberKurzová, Helena
uk.habilitation-board.memberMuchnová, Dagmar
uk.abstract.csHabilitační práce se soustředí na spis O přirozenosti člověka (De natura hominis), dochovaný ve sbírce řeckých lékařských spisů tradičně nazývané Corpus Hippocraticum. Práce obsahuje studii, řecký originál i český překlad spisu a komentář; jádrem práce je studie, která se věnuje zaprvé textovým problémům, zejména otázce celistvosti spisu, na niž existují ve vědecké obci různé názory, dále otázce autorství, která také není jednoznačná, a zejména myšlenkovému kontextu spisu, který je nesmírně bohatý. Pokud jde o otázky autorství a celistvosti spisu, práce polemizuje s přístupem posledního vydavatele spisu J. Jouanny, který chápe jako autora spisu Hippokratova zetě Polyba a spis O přirozenosti člověka vydává spolu se spisem O životosprávě ve zdraví. V práci se snažím předložit argumenty proti Polybově autorství stejně jako pro analytické textové řešení, tzn. pro samostatné traktování spisů O přirozenosti člověka a O životosprávě ve zdraví. V centru mé pozornosti však stojí především humorální teorie představená ve spise, podle níž tělo člověka sestává z krve, hlenu a žluté a černé žluči; pokouším se také zmapovat v hlavních konturách utváření této teorie (počínaje homérskými básněmi a myšlením presokratiků, přirozeně též ve vztahu k dalším konceptům přítomným ve spisech Corpus Hippocraticum) i její další proměny, včetně procesu přetavení této teorie v teorii temperamentů (sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik). Tento proces trval po řadu staletí a je nesmírně komplikovaný, přitom důležitou roli v něm hrají koncepty typizace a klasifikace stejně jako mnohačetné vazby mezi sférou psychického a fyzického, a dále protiklad patologie a normality; specifické místo tu zaujímá autorita Galénova a fenomén melancholie. Co se týče metodologického přístupu, překlad i výklad hippokratovských spisů vyžaduje vhled do problematiky příslušející více disciplínám: klasické filologii, dějinám filosofie, dějinám lékařství a vědy i dějinám řecké kultury a evropského myšlení en bloc; bylo mou snahou skloubit přístupy těchto disciplín a představit v práci vnitřně koherentní celek.cs


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV