Dějiny cisterciáckého kláštera na Zbraslavi do husitské revoluce

Abstract

The Bachelor thesis focuses on the beginnings of the Cistercian monastery in Zbraslav, its boom and its importance right after the monastery was founded by the Czech and Polish king Wenceslas II until the plundering by the Hussites. Author of the thesis starts with a brief history of the place in the context of the time before the founding of the monastery. The first written reference to Zbraslav is in the founding charter of the Kladruby monastery from 1115. In this year prince Vladislav I gave a place called Zbraslav to the Benedictine monastery in Western Bohemia, together with other estates on the confluence of the Vltava and Mže rivers. It is quite possible that this decision signalled later choice of Zbraslav of the king Wenceslas II for establishing one of the most powerful and eminent Cistercian monasteries in the Czech lands in the time of the last kings from the House of Přemysl. Zbraslav's abbot and the well-known chronicler Petr Žitavský calls it a disposition of God. The king chose Zbraslav as a burial place for the whole royal family and for this purpose a magnificent convent Virgin Mary church was built on the grounds of the monastery, the most monumental sacral structure of its time in the Czech lands. The thesis engages in the development of this significant Marian sanctuary and...

Bakalářská práce je věnována počátkům cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi, jeho rozmachu a významu v době bezprostředně po jeho založení králem českým a polským Václavem II. až do jeho vyplenění husity. Autor začíná stručně historií místa v kontextu doby před vznikem kláštera. První písemná zmínka o Zbraslavi se nalézá již v zakládací listině kláštera v Kladrubech z roku 1115, kdy místo zvané Zbraslav spolu s dalšími statky na soutoku řek Vltavy a Mže věnoval kníže Vladislav I. tomuto benediktinskému klášteru v západních Čechách. Je docela možné, že již toto rozhodnutí předznamenalo pozdější výběr Zbraslavi králem Václavem II. pro založení jednoho z nejvlivnějších a nevýznačnějších cisterciáckých klášterů v zemi v době panování posledních Přemyslovců. Jako řízení Boží to ostatně označuje sám zbraslavský opat a nejznámější kronikář Petr Žitavský. Král si vybral Zbraslav i jako místo posledního odpočinku královské rodiny a za tímto účelem zde nechal budovat velkolepý konventní chrám ke cti Panny Marie, největší sakrální stavbu své doby v českých zemích. Práce se zabývá vývojem této ve své době význačné mariánské svatyně a jejím hlavním posláním. Ve zbraslavském klášteře vznikl i výjimečný písemný dokument o životě, politickém a společenském dění ve středověkých Čechách, Zbraslavská kronika, na níž se...