Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté

Abstract

Application of the Lisbon Treaty provisions on involvement of national parliaments in the EU decision-making process 10 years later Abstract Adoption of the Lisbon Treaty has brought about several essential institutional changes in the functioning of the European Union. For example, a further shift towards co-decision by the European Parliament on secondary law that became ordinary legislative procedure. Also, qualified majority voting in the Council has been extended and subjected to the new conditions. Last but not least, the EU competences have been divided as exclusive, shared and supporting. These and related further steps simultaneously gave rise to a more intense involvement of national parliaments, both in the sense of a scrutiny over a due exercise of conferred powers as well as a democratic safeguard of the new processes. The main goal of this thesis is to present a comprehensive picture of existing legal framework in this field, including a brief summary on crucial historical factors that have been shaping it until its current form. Hand in hand with that, it also offers evaluation of the most frequently used mechanisms throughout the 10 years of its application. Consequently, it leads to a reflection on how, and if at all, effectively exploit the potential of national parliaments in this regard,...

Uplatňování ustanovení Lisabonské smlouvy o zapojení národních parlamentů do rozhodovacích postupů EU 10 let poté Abstrakt Přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo několik zásadních institucionálních změn ve fungování EU. Došlo například k dalšímu posunu ke spolurozhodování o sekundárních právních aktech Evropským parlamentem, jež se stalo řádným legislativním postupem. Bylo rovněž přistoupeno k rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě, namísto jednomyslnosti, jejíž určení podléhá novým podmínkám. V neposlední řadě došlo k rozčlenění pravomocí EU na výlučné, sdílené a doplňkové a koordinační. Tyto a další související kroky znamenaly zároveň intenzivnější zapojení národních parlamentů, jednak ve smyslu kontroly správného výkonu svěřených pravomocí, ale také ve smyslu určité demokratické pojistky nově nastavených postupů. Cílem předložené práce je podání komplexního obrazu platné právní úpravy v této oblasti, včetně historického shrnutí faktorů, které ovlivnily její současnou podobu. V návaznosti na to přináší bilanční zhodnocení nejčastěji využívaných mechanismů po desetileté zkušenosti s jejich uplatňováním. Na základě něj dochází následně k zamyšlení nad tím, jakým způsobem a zda vůbec by mohlo být potenciálu vnitrostátních parlamentů v tomto ohledu ještě lépe a efektivněji využito, ať už za...