| uk.abstract.cs | Anaximenés z Mílétu měl být autorem jednoho z první řeckých spisů, jehož obsahu tradice porozumí ve smyslu zkoumání přírody. Ačkoli se Anaximenem završuje mílétské vnímání světa, zůstává poněkud ve stínu svých předchůdců Thaléta a Anaximandra. Oproti nim mu badatelé zpravidla věnují méně pozornosti, omezují se spíše na vybrané prvky jeho myšlení. Tato skutečnost je přitom pozoruhodná zvláště proto, že Anaximenovi měl jako jedinému z Míléťanů věnovat samostatný spis sám Theofrastos.
Jak napovídá název habilitační práce Anaximenés z Mílétu, jejím primárním cílem je podat právě zevrubný výklad Anaximenova myšlení, založený na dochovaných referátech a zlomcích. Vychází přitom z obecného předpokladu, že obraz Anaximenova myšlení, jak je nám zprostředkován, je dán zejména peripatetickými schématy. Daný přístup se ukazuje zvláště v případě problému "počátku", za který měl Anaximenés údajně pokládat vzduch. Práce upozorňuje, že ačkoli je koncepce počátku poplatná Aristotelovu pojetí příčin, přece jen odráží charakteristické rysy iónského pojetí světa, v němž vzduch sehrával mimořádnou roli. Byla to však především konkrétní formulace vzniku, zániku a změn v přírodě na pozadí zřeďování a zhušťování vzduchu, která se pro Anaximena stala příznačnou. Habilitační práce se ale jednoznačně vůči této interpretaci vymezuje a upozorňuje na to, že se lze oprávněně domnívat, že vzduch spíše představoval až zahrnující prostředí všech proměn, přičemž byl zároveň skutečným výrazem projevů života, které byly spatřovány v paralelách vzduchu, dechu a duše. Bezmezný vzduch tak současně vyjadřoval božství, z něhož vznikají "bohové a božské věci". Habilitační práce následně poukazuje k tomu, že se vzduchem byla v iónském myšlení úzce spjata celá oblast kosmologie, v níž vzduch určoval vlastní povahu nebeských těles, jejich trvání a oběhy. Práce provází i Anaximenovým výkladem takových rozličných jevů, jako jsou vznik větru, oblak, blesku nebo zemětřesení. Zároveň si však klade zásadní otázku, zda doložené klíčové aspekty přítomné v jeho myšlení nebyly Anaximenovi připsány až zpětně na základě nauk pozdních myslitelů. Již vzhledem k tomu, že spojitost mezi kosmologií a meteorologií představovala charakteristický znak archaického iónského myšlení, však Anaximena přibližuje jako typického myslitele tohoto způsobu výkladu světa. | cs |
